Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Plošné přídavky: ano či ne?

7.2.2002 12:42
Autor: 

V otázce sociální politiky státu se snoubí dva zásadní problémy. Prvním z nich je míra solidarity ve společnosti, druhým fiskální politika vlády. Řešení by mělo reflektovat oba ohledy. V podstatě si tento problém můžeme představit jako typickou mikroekonomickou úlohu maximalizace užitkové funkce za daného rozpočtového omezení. Modelově, ale i prakticky správné by bylo pracovat s rozpočtovým omezením, kdy nevznikají ani schodky ani přebytky. V makroekonomických úlohách jsou však tyto předpoklady poněkud volnější. Státní rozpočty mohou být schodkové. Nezapomínejme však na Barro-Ricardovu ekvivalenci: o co více je dnes státní kasa štědřejší, o to více by měla být v budoucnosti krutější v otázce daňových sazeb. "Mikroekonomické" řešení sociální politiky je tedy takové, že stát může být tak štědrý, jak jen chce, pokud na to ovšem má. V další fázi analýzy bychom navíc museli zohlednit dopad štědré sociální politiky na ochotu pracovat. Máme tak dvě omezení definující množinu přípustných řešení a jednu funkci, kterou maximalizujeme. Nachází se český model sociální politiky v rámci přípustné množiny?

Co se týče vztahu štědrosti sociální politiky a ochoty pracovat naleznete odpověď v lednovém vydání našeho Makroekonomického přehledu. Jednoduché výpočty ukazují, že pro normální rodinu je lepší zůstat doma, než pobírat minimální mzdu. Pro nízkopříjmovou skupina obyvatelstva je sice potřeba mít sociální systém, ten by však neměl být demotivující k práci.

Druhá otázka zní: Má současná vláda prostor pro plošné přídavky na děti. Změnu systému vyplácení přídavků na děti by měla zatížit státní rozpočet dodatečnými 4,5 miliardami korun. Již současné veřejné rozpočty jsou schodkové. A nelze se vymlouvat na úhradu nákladů vzniklých v minulosti (minulé a dnešní ztráty ČKA, dříve KoB). Deficit veřejných rozpočtů očištěný symetricky o finanční operace vč. privatizačních příjmů a dotace transformačním institucím by měl letos dosáhnout 100mld. Kč, tj. 4,5% HDP. I kdybychom nezdědili dluhy z minulosti a neměli privatizační příjmy, nebyla by ČR schopna splnit maastrichtská kriteria. Sociální politika dnes spolkne 40% veškerých rozpočtových prostředků a v oblasti investic stát rozmařilý rozhodně není. Pokud bychom chtěli mít vyrovnaný rozpočet, museli bychom šetřit právě v sociální oblasti. Návrh na plošné přídavky pro děti jde ale proti této úvaze.

Plošné přídavky jsou problematické ještě v jednou ohledu. Fiskální politika by měla plnit stabilizační funkci, tj. vyhlazovat průběh hospodářského cyklu. Za tímto účelem by měla obsahovat tzv. vestavěné stabilizátory. Takovým příkladem jsou třeba dávky v nezaměstnanosti. Když se ekonomika vyvíjí příznivě, klesá počet nezaměstnaných a s tím i objem prostředků placených nezaměstnaným. V makroekonomickém pohledu sice klesá "státní" podpora spotřebních výdajů, ta je však nahrazena vyšším objemem mzdových prostředků v ekonomice. Dosavadní systém přídavků na děti také zohledňoval tuto potřebu. Příjemci dávek se kvalifikovali podle výše svého příjmu, od níž se také odvozuje také výše dávek. Za příznivé hospodářské situace a růstu mezd se snižuje. Alespoň hypoteticky, počet rodin, jež by mohly žádat o sociální dávky. Systém plošně vyplácených přídavků na děti je však zcela odtržen od hospodářské cyklu a prostředky vynaložen ze státního rozpočtu tímto způsobem neumožňují stabilizovat jeho průběh.

A jak odpovědně včera poslanci o dodatečném navýšení výdajů státního rozpočtu o 4,5 mld. Kč rozhodli? Z celkového počtu 200 poslanců bylo v poslanecké sněmovně přítomno 160 poslanců, návrh byl přijat kladnými hlasy 82 poslanců (ke schválení bylo třeba 81 hlasů). Podle stranické příslušnosti byla účast podle internetových stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR následující:
ODS: nepřítomno 11 ze 63 poslanců
KDU-ČSL: nepřítomno 7 z 20 poslanců
ČSSD: nepřítomno 13 z 74 poslanců
KSČM: nepřítomni 3 z 24 poslanců
US: nepřítomni 4 ze 17 poslanců
Nezařazení: jednání se nezúčastnil ani jeden ze dvou poslanců

David Marek

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - Harmonizovaný CPI, y/y
16:00USA - Prodeje nových domů
20:00USA - Zápis z jednání FOMC