Ministerstvo financí dnes zveřejnilo svou pravidelnou prognózu vývoje české ekonomiky. Nejpodstatnějšími změnami jsou snížení odhadu růstu hrubého domácího produktu, nižší prognóza inflace a schodku běžného účtu platební bilance a zvýšení odhadované míry nezaměstnanosti.
Nejdříve se pojďme podívat na nejostřeji sledovanou prognózu: odhad růstu HDP. Ministerstvo financí zareagovalo na změnu vnějších ekonomických podmínek a snížilo svůj předchozí odhad růstu HDP v roce 2002, jež činil 3,8%, na 3,4% (předpověď Patrie: 3,2%). Odhad vývoje jednotlivých složek HDP je podobný: stabilní růst spotřeby domácností, udržení rychlého zvyšování investic. Vyšší riziko však MF nyní vidí u čistého vývozu. Zajímavým faktem je však skutečnost, že v nové prognóze MF počítá s HDP v běžných cenách v roce 2002 ve výši 2 312 mld. Kč, zatímco v předchozí prognóze, jež počítala s rychlejším reálným hospodářským růstem, figuruje odhad HDP v běžných cenách 2 296 mld. Kč. Tento zdánlivý nesoulad má své vysvětlení v revizi prognózy deflátoru HDP. Zatímco dříve MF počítalo se zvýšením cenové hladiny (podle deflátoru) o 3,8%, v nové prognóze odhad činí 4,6%. Příčinou by mělo být zlepšení směnných relací. Jak je vidět ze změny odhadu HDP v běžných cenách, zvýšení cenové hladiny by mělo více než kompenzovat slabší reálný růst.
Poklesu prognózy růstu HDP odpovídá revize odhadu průměrné míry nezaměstnanosti. Zatímco v listopadu MF předpokládalo, že průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2002 bude činit 8,0%, nyní již očekává 8,6%, což je přesně stejná hodnota, kterou ukazují naše tabulky. V textu doprovázejícím prognózu MF je uvedeno, že vývoj na trhu práce zakládá významná rizika pro státní rozpočet. Zatímco počet plátců daní víceméně stagnuje, zvyšuje se počet lidí pobírajících některou z forem důchodu či dávek státní sociální podpory. Rozpočtové karty však byly namíchány za jiných předpokladů a jsou již rozdány.
Inflaci nyní MF vidí o něco příznivěji. Průměrná míra inflace by měla v letošním roce činit 3,9% (dříve 4,6%). Argumenty, které MF uvádí, jsou vesměs shodné s našimi předpoklady inflační prognózy, tj. nižší deregulace a příznivý dopad zlepšení směnných relací. Naše prognóza činí 3,0%.
S redukcí prognózy růstu HDP souvisí také snížení odhadu schodku běžného účtu platební bilance. V listopadové prognóze MF předpokládalo, že schodek běžného účtu v letošním roce dosáhne 4,8% HDP, nyní očekává 4,4% HDP. Hlavní příčinou tohoto snížení je nižší odhad schodku obchodní bilance. Předchozí prognóza počítala se schodkem obchodní bilance ve výši 130 mld. Kč, nyní MF předpokládá schodek 115 mld. Kč. Patria očekává schodek běžného účtu 4,8% HDP při schodku obchodní bilance 135 mld. Kč.
K pohybům došlo také v odhadech vývoje veřejných rozpočtů. Vzhledem k tomu, že se vláda rozhodla přesunout část úhrady ztráty KoB, jež měla být provedena minulý rok, nebude schodek státního rozpočtu činit 46,2 mld. Kč, ale 58,3 mld. Kč. FNM by však letos měl zinkasovat příjmy z prodeje Transgasu a Unipetrolu a počítá se také s prodejem Českého Telecomu a možná i ČEZu. Na základě těchto předpokladů by mělo být v letošním roce saldo veřejných rozpočtů přebytkové (36,1 mld. Kč). Méně příznivě však vypadá hodnota schodku po vyloučení privatizačních příjmů: 207 mld. Kč (9,0% HDP). Pro zhodnocení skutečného vývoje veřejných rozpočtů je správné vyloučit také dotace transformačním institucím. Takto upravený deficit by měl podle prognózy MF činit v letošním roce 4,4% HDP, pro rok 2001 MF odhaduje 3,2% HDP. Zhoršení je tedy zřejmé, což je nelichotivá informace o stavu veřejných rozpočtů, vezmeme-li v potaz, že česká ekonomika je ve vzestupné fázi. Pokud by mělo přijít zpomalení růstu českého hospodářství, schodky by byly ještě hlubší.
David Marek