Dnes německý statistický úřad zveřejnil údaje o hrubém domácím produktu za loňský rok. HDP ve stálých cenách vzrostl o 0,6%, což je méně, než činily odhady tamních analytiků i německé vlády. Dosažené tempo hospodářského růstu je nejnižší od roku 1993, kdy došlo k poklesu HDP o 1,1%. V roce 2000 rostla německá ekonomika tempem 3,0%. Důležité je však uvést, že loňský rok měl o dva pracovní dny méně ve srovnání s rokem 2000. Mohlo by se zdát, že dva dny z celého roku nemohou významně ovlivnit celoroční výsledky. Přesto po očištění od vlivu kalendářních variací by růst německého HDP v loňském roce činil 0,8%. Údaje o posledním čtvrtletí loňského roku německý statistický úřad neposkytl. Vzhledem k výsledkům za první tři kvartály lze odhadnout, že ve 4. čtvrtletí byl meziroční růst HDP nulový.
Z pohledu užití HDP (tj. poptávkové strany ekonomiky) k růstu HDP přispěly čistý vývoz, spotřeba domácností a spotřební výdaje vlády. Hodnotu HDP naopak tlačil směrem dolů pokles investic. Čistý vývoz přispěl k růstu HDP 1,1%, když vývoz vzrostl o 5,1% a dovoz se zvýšil o 2,0%. Domácnosti utratily o 1,4% více než v roce 2000. Nejvíce německé domácnosti utrácely za bydlení, vodu, energii, dopravu a komunikační služby. Spotřeba domácností tak v roce 2001 rostla stejně rychle jako v roce předchozím. Spotřební výdaje vlády rostly dokonce rychleji. V loňském roce se zvýšily o 1,3%, o rok dříve o 1,2%. Problémem německé ekonomiky je hrubá tvorba kapitálu a silná redukce zásob. Celkové investice klesly o 4,1% (v roce 2000 se zvýšily o 2,3%), když se investice do strojního vybavení snížily o 3,4% (v roce 2000 se zvýšily o 8,7%!) a investice ve stavebnictví klesly o 5,7%. Pokles investic převážil růst spotřebních výdajů a celková domácí agregátní poptávka tak v loňském roce klesla o 0,5% (v roce 2000 vzrostla o 2,0%).
Sektorový pohled ukazuje, že nejvíce se loni v Německu dařilo obchodu a finančním službám, kde se přidaná hodnota zvýšila o 2,9%. Také doprava na tom nebyla špatně (+2,4%). Naopak produkce v průmyslu klesla o 0,3% a ve stavebnictví dokonce o 6,6%.
Přes ztrátu dynamiky hospodářského růstu není situace obyvatel Německa nijak skličující. Příjmy zaměstnanců se zvýšily o 1,9%, zatímco zisky z podnikání a příjmy z vlastnictví vzrostly pouze o 0,1%. Zvýšil se tak podíl mezd při přerozdělování národního důchodu ve prospěch mezd. Jejich podíl na národním důchodu loni činil 72,7%. Pokles tempa růstu německé ekonomiky se negativně nedotkl ani trhu práce. Počet ekonomicky aktivních osob se zvýšil o 55 tis. (0,1%), zatímco počet nezaměstnaných klesl o 21 tis. osob (-0,7%). Vzhledem k růstu zaměstnanosti je přírůstek produktivity práce nižší než tempo růstu HDP. Produktivita práce se v loni zvýšila o 0,4%. Zajímavé však je, že pokud bychom k měření produktivita práce použili nikoli počet osob, ale počet odpracovaných hodin, činilo by zvýšení produktivity práce 1,3%. Důvodem tohoto zdánlivého rozporu je nárůst počtu pracovních míst s částečným úvazkem.
Vzhledem k tomu, že HDP nakonec vzrostl méně, než se očekávalo, zvýšil se schodek veřejných rozpočtů na 2,6% HDP místo vládou plánovaných 1,5% HDP. Připomeňme, že podle Maastrichtské smlouvy nesmí v členských zemích eurozóny převýšit schodek veřejných rozpočtů 3% HDP. Německé vládě tedy nezbývá příliš prostoru pro fiskální povzbuzení ekonomiky.
A co čeká německé hospodářství v letošním roce? Podle konsensuální předpovědi by v prvním čtvrtletí měl pokračovat nevýrazný výkon německé ekonomiky. Oživení by se mělo dostavit ve druhém čtvrtletí a v druhé polovině roku by měl růst postupně zrychlovat až na téměř 2% v závěru roku. Za celý rok se očekává podobné zvýšení HDP jako v loňském roce. Německá vláda předpokládá růst HDP o 0,7%. V roce 2003 by již měla německá ekonomika zvýšit svou produkci o 2,5%. Doufejme, že se tyto předpovědi naplní. O tom, jak důležitá je německá ekonomika pro české hospodářství, asi není třeba psát.
(David Marek)