Prezident evropské centrální banky věří, že zavedení hotovostního eura a s ním spojený lednový přepočet cen z 12 národních měn eurozóny na eura nebude mít za následek inflační tlaky. Jak včera uvedl, jsou sice jisté náznaky změny v současné úrovni cen, ale příchod eura by se neměl způsobit jejich budoucí zvyšování.
Duisenbergův projev by tak měl rozptýlit obavy obyvatel Itálie nebo Dánska, kteří upozorňovali na praktiky místních obchodníků a jejich využívání přepočtů cen na euro k nenápadnému zdražování. Kdo z obou stran měl pravdu, ukáží až data o vývoji inflace.
Ceny v eurozóně jsou podle Duisenberga nicméně pod kontrolou a ani do budoucna šéf ECB nevidí rizika vzlínání cenové hladiny, i když letos očekává razantní postupné oživení evropské ekonomiky. Dále poznamenal, že signály z finančních trhů a posledních průzkumů důvěry naznačují, že ekonomika eurozóny již možná dosáhla svého dna. Svůj optimismu evidentně čerpá ze zmírnění záporné hodnoty indikátoru spotřebitelské důvěry. Nastavení klíčové úrokové sazby ECB na 3,25% podle něj odpovídá současným podmínkám a zachování cenové stability. ECB by tak letos měla udržet inflaci bezpečně pod cílovou hladinou dvou procent.
Stejnou rétoriku měl dnes i další člen řídícího výboru ECB Domingo Solans. Měnové zasedání ECB je plánováno na 7.února a projevy dvou vrcholných představitelů naznačují, že by si ECB mohla dát v maratónu snižování úrokových sazeb přestávku.
Údaje o investiční aktivitě v eurozóně však neskýtají tolik optimismu. Zejména indikátory hospodářského vývoje v Německu, největší ekonomice eurozóny, zůstávají nepříznivé. Klíčovým faktem pro politiku ECB budou údaje o hrubém domácím produktu eurozóny za 4. čtvrtletí, jež budou zveřejněny 12. dubna. Jen na spotřebě růst ekonomiky založit nelze a indikátor důvěry v průmyslu se v eurozóně stále propadá. Další snížení sazeb předpokládá také Evropská komise. Tento fakt je uveden v její dnešní zprávě.
(David Marek)