Hrubý domácí produkt se v Polsku ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil pouze o 0,8% po růstu o 0,9% ve čtvrtletí druhém.. Ještě v prvním čtvrtletí se polský HDP zvýšil o 2,3%. Tamní ekonomika je výrazně zasažena poklesem domácí poptávky, především její investiční složky. Zatímco růst spotřeby domácností se drží mezi jedním a dvěma procenty (ve 3. čtvrtletí 2,1%, ve druhém čtvrtletí 1,7%), hrubá tvorba fixního kapitálu se prudce snížila již druhé čtvrtletí za sebou (ve třetím čtvrtletí o 13,6%, ve 2. čtvrtletí o 8,4%). Tento vývoj je důsledkem předchozího nesouladu mezi fiskální a měnovou politikou. Zatímco fiskální politika byla nadměrně uvolněná a dovedla Polsko k rozsáhlým rozpočtovým deficitům, centrální banka držela po dlouhou dobu vysoké úrokové sazby, které mnoha firmám znemožnily uskutečnit plánované investiční záměry. Polská ekonomika je podstatně uzavřenější než české či maďarské hospodářství, takže negativní hospodářský vývoj v EU by měl polskou ekonomiku zasáhnout méně. Vnitřní problémy polské ekonomiky jsou však poměrně závažné a je pravděpodobné, že polská ekonomika poroste i v následujícím období pomaleji než hospodářství ČR. Většina odhadů pro růst HDP v letošním roce se pohybuje mezi 2,0-2,5%. Polsko by tak mělo být ve středoevropském regionu nejpomaleji rostoucí ekonomikou. Pokud ke srovnání použijeme údaje o meziročním růstu HDP ve třetím čtvrtletí vede středoevropský žebříček Maďarsko (3,7%), následované Slovenskem (3,5%) a ČR (3,2%).
(David Marek)