Vládní dluh se ve 3. čtvrtletí prohloubil o 8,1 mld. Kč (ve srovnání s 2. čtvrtletím) na 295,7 mld. Kč. V meziročním porovnání se vládní dluh prohloubil o 14,0% (36,3 mld. Kč) a podle našich výpočtů činí 14,5% hrubého domácího produktu.
Na zvýšení vládního dluhu se podílí především zvýšení objemu státních dluhopisů o 32 mld. Kč, jež je důsledkem zvýšení schodku státního rozpočtu a restrukturalizace dluhu směrem od krátkodobých instrumentů (pokladniční poukázky) k instrumentům s delší dobou do splatnosti (státní dluhopisy). Objem pokladničních poukázek se od začátku roku snížil o 15,2 mld. Kč. Nárůst vládního dluhu tlumil také pokles úvěrů vlády o 10,7 mld. Kč.
Z celkového dluhu ve výši 295,7 mld. Kč činí naprostou většinu domácí dluh (286,4 mld. Kč). Zahraniční zadlužení vlády je relativně malé (9,3 mld. Kč). Z pohledu držitelů vládního dluhu (tj. držitelů cenných papírů emitovaných ministerstvem financí a poskytovatelů úvěrů vládě) převažují domácí finanční instituce, které drží 70,5% z celkového objemu vládního dluhu, a pojišťovny s podílem 17,6%. Zahraniční subjekty drží něco málo přes 7% a sama vláda vlastní 2% svého vlastního dluhu stejně jako domácí nefinanční instituce.
Podle prognóz ministerstva financí by se měl ke konci roku vládní dluh prohloubit na 360 mld. Kč. Hlavním důvodem je výrazné prohloubení schodku státního rozpočtu. Zatímco ke konci září činil schodek státního rozpočtu 22,7 mld. Kč, na konci roku by podle MF mělo záporné saldo činit zhruba 90 mld. Kč, naše prognóza je o něco skeptičtější: -100 mld. Kč. Proto počítáme spíše s prohloubením vládního dluhu k hodnotě 380 mld. Kč, což představuje necelých 18% HDP. Podle platného emisního kalendáře státních dluhopisů by ve 4. čtvrtletí letošního roku měly být emitovány dluhopisy v hodnotě 19 mld. Kč. Zbytek budou muset pravděpodobně pokrýt emise státních pokladničních poukázek.
Vládní dluh však představuje pouze jednu položku z celkového veřejného dluhu. Dalšími položkami jsou pozice zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a vyšších územních samosprávných celků. Ke konci loňského roku činil veřejný dluh 332,4 mld. Kč (17% HDP). Letos se veřejný dluh prohloubí pravděpodobně k hodnotě 450 mld. Kč (22% HDP). Úroveň vládního a veřejného dluhu je stále relativně nízká v porovnání s jinými zeměmi kandidujícími na vstup do EU i členskými zeměmi EU. Problémem je tempo zvyšování dluhu, na kterém se podílí rostoucí schodky státního rozpočtu a rostoucí zadlužení vyšších územních samosprávných celků. V příštím roce by se měl vládní dluh zvýšit o dalších 40 mld. Kč (podle prognózy MF na rok 2002), zvýšení by však bylo vyšší, kdyby státní rozpočet nevyužil plánované dvacetimiliardové injekce z Fondu národního majetku.
(David Marek)