Hrubý domácí produkt se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 3,2%, což je mírně horší výsledek, než jsme očekávali (3,5%), nedomníváme se však, že dnešní údaje představují významnou změnu trendu české ekonomiky. Údaj za předchozí čtvrtletí byl revidován směrem dolů z 3,9% na 3,8%.
Zdrojem hospodářského růstu byla opět především domácí poptávka, a to obě její složky: hrubá tvorba fixního kapitálu (investice) se zvýšila o 7,4%, spotřeba domácností vzrostla o 3,4%. Naopak došlo k dalšímu prohloubení rozdílu mezi reálným vývozem a dovozem.
Spotřeba domácností se ve třetím čtvrtletí zvýšila meziročně o 3,4%, když o čtvrtletí dříve rostla tempem 3,9%. Z mého pohledu se nejedná o zpomalení, jež by mělo ukazovat na slábnoucí chuť domácností utrácet. Údaje o maloobchodních tržbách ukazují na téměř stejné tempo růstu tržeb ve třetím čtvrtletí jako ve čtvrtletí druhém. Na druhou stranu údaje ukazují, že se nekoná ani inflačně nebezpečná expanze spotřebitelské poptávky. Příspěvek růstu spotřeby domácností k celkovému růstu HDP lze vyčíslit na 1,8%. Zajímavou informaci nabízí údaje v běžných cenách. Podle nich se spotřeba domácností zvýšila o 7,3%, zatímco disponibilní důchod domácností vzrostl pouze o 6,3%. To znamená, že domácnosti utrácely více, než vydělaly či jinak získaly. Logickým důsledkem je snížení míry úspor z 6,9% na 5,8%. Relativně nízké úrokové sazby a inflace jsou silným lákadlem nákupů na úvěr. Ostatní složky spotřeby, tj. spotřební výdaje vlády a neziskových organizací jsou pro celkové hodnocení HDP relativně nevýznamné.
Již téměř dva roky představují investice hlavní zdroj hospodářského růstu v ČR. Tentokrát se hrubá tvorby fixního kapitálu meziročně zvýšila o 7,5%, když ve druhém čtvrtletí činil nárůst 9,8%. Přestože investiční aktivita mírně zpomalila, stále se jedná o velmi slušný přírůstek. Podíváme-li se na obdobný ukazatel v zemích EU či USA, musíme konstatovat, že česká ekonomika má podstatně lepší vyhlídky, což by jí mělo pomoci postupně snižovat rozdíl v ekonomické výkonnosti. Investovalo se nejvíce do strojního vybavení a staveb. Z odvětvového pohledu vede v investiční aktivitě zpracovatelský průmysl, doprava, telekomunikace a obchod.
Tradičně největší neznámou bývá změna zásob. Ty se tentokrát zvýšily o 18 mld. Kč a jejich příspěvek k růstu HDP lze vyčíslit na 1,2%. Vývoj zásob zažehnává obavy, že by výrobci či prodejny očekávali zpomalení růstu poptávky a omezili tak své zásoby. Možnou interpretací růstu zásob je také hromadění hotové produkce na skladech. Vzhledem k vývoji domácí spotřebitelské a investiční poptávky však považuji toto vysvětlení za méně pravděpodobné.
Jedinou negativní informací dnešní zprávy ČSÚ je zhoršení čistého vývozu o 8 mld. Kč. Důvodem tohoto zhoršení je rychlejší růst reálného dovozu zboží (12,3%) a služeb (2,9%) před vývozem zboží (11,3%) a služeb (0,2%). Toto zhoršení lze připsat na vrub dvěma faktorům. Prvním z nich je pokračování relativně silného růstu investiční poptávky, která vyvolává tlak na růst dovozu investičního zboží ze zahraničí. Druhým důvodem je postupně slábnoucí růst poptávky v zemích EU.
Podívejme se ještě krátce na odvětvovou strukturu růstu HDP. Nejvíce k růstu HDP přispělo zvýšení průmyslové produkce (příspěvek k růstu HDP: 1,2%) a tržeb v dopravě (příspěvek k růstu HDP: 1,2%). Značný podíl na růstu HDP má také finanční sektor, jehož zlepšené hospodaření přispělo k růstu HDP jedním procentem. Na druhé straně spektra stojí zemědělství a stavebnictví, které vykázaly pokles přidané hodnoty.
ČSÚ zároveň revidoval údaje o předchozích čtvrtletích. Revize proběhla směrem dolů. Je zajímavé, že po revizi HDP nepřekonal růst hranici 4.0%. Předchozí verze ukazovaly na zvýšení HDP o 4,1% v 1. čtvrtletí 2001. Vývoj české ekonomiky lze považovat za stabilizovaný. Hrozbou pro budoucnost je vnější hospodářský vývoj a jeho dopad na českou ekonomiku. Výsledky za třetí čtvrtletí by měly potvrdit udržení dynamiky hospodářského růstu, zároveň však předznamenávají možné zpomalení v následujících čtvrtletích. Zatímco v letošním roce očekáváme zvýšení HDP o 3,7%, pro příští rok předpokládáme růst o 3,5%, přičemž tento odhad lze označit spíše za optimistický vzhledem ke stále se horšícímu výhledu pro ekonomiku Evropské unie a především Německa. Také ČNB, jež ve své poslední Zprávě o inflaci, uvedla dva scénáře vývoje české ekonomiky v příštím roce, se nyní přiklání spíše k pesimistické variantě, tj. tříprocentnímu růstu. Kudy povede cesta od ochlazení hospodářského růstu v EU do české ekonomiky? Lze uvažovat tři hlavní cesty. První z nich je dopad na investice. Údaje o platební bilanci za třetí čtvrtletí přinesly varující informace o zpomalení přílivu přímých zahraničních investic. Může se sice jednat pouze o mimořádný pokles, snížení investiční aktivity v zemích EU i USA, však vzbuzuje obavy, zda zahraniční investoři po omezení svých investičních aktivit na svých domovských trzích nesáhnou také na investice ve středoevropském regionu. Druhou cestou je zhoršení čistého vývozu v důsledku poklesu poptávky po českém vývozu. Zde bych však neviděl hlavní riziko, neboť vývoz a dovoz jsou poměrně úzce svázány. V případě poklesu tempa růstu vývozu by se také snížilo tempo růstu dovozu. Navíc by se měly do údajů o vývozu stále více promítat předchozí přímé zahraniční investice, od kterých se očekává zvýšení exportního potenciálu české ekonomiky. A konečně třetí cestou by mohl být dopad negativních informací o hospodářském vývoji v EU na důvěru českých spotřebitelů. Poslední průzkumy v této oblasti však prozatím nic takového nenaznačují. Podle mého názoru tak hlavním rizikem pro budoucí vývoj české ekonomiky zůstává vývoj investic.
Vzhledem ke stabilnímu vývoji spotřeby domácností se podle mého názoru otevírá možnost pro další mírné snížení úrokových sazeb, jež by částečně kompenzovalo zpřísnění měnových podmínek z titulu posilování kurzu koruny. Šanci na snížení úrokových sazeb mohou dále zvýšit negativní informace ze zemí EU.
Za celý letošní rok očekáváme zvýšení HDP o 3,6% a pro příští rok očekáváme v případně relativně rychlého oživení růstu v EU zvýšení českého HDP o 3,5%. Pokud by však zotavení evropské ekonomiky bylo pomalejší a velmi pozvolné, mohl by se růst HDP v ČR posunout směrem dolů k tříprocentní hranici.
(David Marek)