Francouzský statistický úřad, INSEE, dnes zveřejnil údaje o hrubém domácím produktu za 3. čtvrtletí letošního roku. Díky těmto údajům můžeme navázat na včerejší analýzu německé ekonomiky pohledem na stav hospodářství země galského kohouta.
Hrubý domácí produkt se podle sezónně očištěných údajů ve třetím čtvrtletí 2001 ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,5%, což představuje příjemné překvapení, neboť se očekával pouze růst o 0,2%. Ve čtvrtletí druhém se HDP zvýšil o 0,2%. V meziročním srovnání růst HDP zpomalil z 2,2% ve 2. čtvrtletí na 2,0% ve 3. čtvrtletí. Hlavním důvodem nečekaně příznivého výsledku je rychleji rostoucí spotřeba domácností a udržení solidního přebytku v zahraničním obchodu. Spotřeba domácností se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšila o 1,2%, když ve druhém čtvrtletí představoval přírůstek spotřeby pouze 0,3%. V meziročním srovnání spotřeba domácností zrychlila svůj růst ze 2,4% na 3,1%. Nenasytnost francouzských domácností je tak v současnosti hlavním zdrojem růstu francouzské ekonomiky. Reálná obchodní bilance francouzského zahraničního obchodu dosáhla ve třetím čtvrtletí přebytku 7,8 mld. eur, když se dovoz meziročně snížil o 2,3%, zatímco vývoz klesl pouze o 0,5%. Ostatní indikátory již přináší méně příznivé informace. Investiční aktivita pozvolna ochabuje. Investice nefinančních firem se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížily o 0,2%, jejich meziroční tempo růstu se snížilo z 5,0% ve 2. čtvrtletí na 2,6% ve 3. čtvrtletí. Investice finančních institucí jsou na tom o něco lépe, nicméně klesající dynamika je evidentní.
Jaké jsou vyhlídky francouzské ekonomiky pro nejbližší období. Po 11. září doznaly revize prognózy mnoha ekonomik. Ani Francie není výjimkou. Index spotřebitelské důvěry dosáhl v září hodnoty -15 bodů, když ještě na začátku letošního roku se pohyboval na úrovni +6 bodů. V říjnu (poslední dostupné údaje) se propad spotřebitelské důvěry zastavil, když index spotřebitelské důvěry dosáhl hodnoty -14 bodů. Podobně jako americká administrativa i francouzská vláda spěchá s balíkem stimulačních opatření. Vláda plánuje jednorázové daňové úlevy pro ty firmy, které seberou odvahu a do března příštího roku uskuteční investice. Pro zaměstnance s nejnižšími příjmy zase francouzská vláda plánuje zvláštní příplatky ke mzdě. Nicméně, Pakt stability a růstu má vliv i na francouzskou rozpočtovou politiku: celý balík opatření by měl vést jen k mírnému zvýšení schodku a pro příští rok se vláda hlásí ke splnění plánu snížení schodku veřejných financí na úroveň nižší než 1,5% HDP. Díky těmto stimulačním opatřením by mohl být pokles tempa růstu francouzské ekonomiky jen mírný. Konsensuální odhad zveřejněný agenturou Reuters počítá s růstem francouzského HDP v letošním roce o 2,0% a v roce 2002 o 1,7%. Průběh by měl být následující: v závěru letošního roku zpomalení růstu na 1,1%, stejná dynamika v prvním čtvrtletí 2002, následně mírné oživení na 1,3% ve druhém čtvrtletí, další zlepšení na 1,7% ve třetím čtvrtletí a další výrazné zlepšení na 2,4% v závěru roku 2002. Také prognózy Evropské komise byly revidovány. Pro letošní rok očekávají evropští komisaři růst francouzského HDP o 2,0% (předchozí prognóza: 2,9%). V roce 2002 by měla francouzská ekonomika vzrůst o 1,5%, předchozí prognóza Evropské komise však počítala s růstem o 2,8%. Konečně v roce 2003 se očekává zvýšení HDP o 2,6%.
Podívejme se ještě na souvislosti francouzského hospodářství a ekonomik střední a východní Evropy včetně ČR. Francie je v rámci EU třetím nejvýznamnějším dovozcem zboží z 12 zemí střední a východní Evropy kandidujících na vstup do Evropské unie. Před Francií se v loňském roce umístilo pouze Německo a Itálie. Údaje o poklesu francouzského dovozu tedy středoevropskému regionu příliš nenahrávají. Nicméně prognózy vývoje francouzské ekonomiky neukazují na výraznější hrozbu pro exportéry ze střední a východní Evropy. Zpomalení růstu německé ekonomiky představuje bezpochyby významnější hrozbu. Pro české vývozce představuje francouzský trh páté nejvýznamnější teritorium (za Německem, Slovenskem, Rakouskem a Polskem). Do Francie směřovalo v loňském roce 4,0% z celkového českého vývozu. Za prvních devět měsíců letošního roku se hodnota vývozu z ČR do Francie zvýšila meziročně o 27%. Reálné množství vývozu se zvýšilo o 7%.
Vyhlídky země galského kohouta dávají naději celé ekonomice Evropské unie a s tím i střední a východní Evropě. Význam Francie pro tento region je ve srovnání s Německem zhruba čtvrtinový, přesto v širším pohledu nelze Francii opomenout.
(David Marek)