Spolkový statistický úřad dnes zveřejnil údaje o růstu německého HDP ve 3. čtvrtletí 2001. Tempo meziročního růstu se snížilo z 0,6% ve 2. čtvrtletí na 0,3%, což je nejnižší tempo růstu od 1. čtvrtletí 1997. Ve srovnání s druhým čtvrtletím HDP poklesl 0,1%.
Při pohledu na detailní údaje o hrubém domácím produktu Německa musíme dlouho hledat, abychom našli nějaké kladné stránky, naprosto převažují negativní informace. Jeden klad však nalézt přesto lze, a to zvýšení čistého vývozu. Spotřeba domácností sice i nadále vykazuje meziroční zvýšení, to se však již ztenčilo na 1,0%, po růstu o 1,2% v prvním a druhém čtvrtletí. Příspěvek růstu spotřeby domácností k růstu HDP se snížil z předchozích 0,7% na 0,5%. Kritickým momentem německé ekonomiky jsou investice. Hrubá tvorba fixního kapitálu se meziročně snížila o 4,8%. To ukazuje na neustálé prohlubování investiční krize, neboť v 1. čtvrtletí klesla tvorba kapitálu o 2,9% a ve druhém čtvrtletí o 3,7%. Tahounem křehkého hospodářského růstu v Německu se stal zahraniční obchod. Přestože vývoz zpomalil tempo růstu z 8,2% v prvním čtvrtletí a 7,2% ve druhém čtvrtletí na 4,8% ve čtvrtletí třetím, stále převyšuje tempo růstu dovozu. Zpomalující domácí poptávka představuje menší dovozní náročnost. Dovoz se ve třetím čtvrtletí meziročně nezměnil. Přebytek v zahraničním obchodu tak přispěl k růstu německé ekonomiky 1,6%, což představuje nejvyšší kladný příspěvek.
Dnešní údaje o HDP nijak nezměnily pohled na německou ekonomiku. Informace potvrdily posun směrem k okraji, za němž se nachází pojmy jako recese či krize. Bohužel více optimismu nepřináší ani předběžné ukazatele. Včerejší další propad indexu podnikatelské důvěry indikuje, že německá ekonomika své dno teprve hledá.
Německá ekonomika představuje lokomotivu hospodářského vývoje nejen pro Evropskou unii, ale také pro země střední a východní Evropy. Obrat v zahraničním obchodu mezi Německem a 13 zeměmi kandidujícími na vstup do EU představoval třetinu veškerého obratu v obchodu mezi těmito zeměmi a Evropskou unii (podle údajů Eurostatu). Pro informaci na druhém a třetím místě významnosti stojí Itálie a Francie. Ze zemí střední a východní Evropy jsou v zahraničním obchodu s Evropskou unií nejvýznamnější Polsko, Maďarsko a ČR, jejichž vývoz do EU v loňském roce překročil 20 mld. eur. Je tedy zřejmé, že zpomalení německé ekonomiky a její poptávky po dovozech, která již stagnuje, se projeví v obchodních bilancích zemí střední Evropy.
V případě ČR představuje vývoz do Německa 38,4% z celkového českého vývozu. Zatímco v loňském roce se podařilo zvýšit vývoz z ČR do Německa o 18,8%, tempo růstu vývozu na trhy našeho západního souseda nyní zpomalilo na 3,9%. Ještě stále se nám daří udržovat mírný přebytky v obchodu s Německem, za leden až říjen činí rozdíl ve vzájemném obchodu 22,2 mld. Kč ve prospěch ČR, v porovnání se stejným obdobím loňského roku však došlo ke snížení o 26,8 mld. Kč.
Být prorokem nepříjemných událostí nebývá vděčnou úlohou, poselství aktuálních makroekonomických údajů z Německa však nedává příliš důvodů k optimismu. Německému hospodářství dochází pára. Pára, která částečně pohání také středoevropské ekonomiky.