Podzim je obdobím bohatým na hodnotící zprávy nadnárodních společností a revize prognóz hospodářského růstu. Svou troškou do mlýna dnes přispěly Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Zpráva OECD je patrně nejpesimističtějším hodnocením české ekonomiky. OECD očekává nejnižší hodnotu růstu HDP v roce 2002, 2,7% (dříve 3,5%) To je patrně nejnižší prognóza mezi národními a nadnárodními institucemi, jež se odhadem vývoje české ekonomiky zabývají. Chmury mírně rozhání prognóza na rok 2003, kdy OECD očekává růst HDP v ČR o 3,7%. Terčem kritiky, je uvolněná fiskální politika. Jak jinak. Podle OECD je fiskální politika příliš uvolněná a nezaručuje udržení makroekonomické rovnováhy. Do fiskální oblasti směřuje ještě jedna kritika, a to do využívání privatizačních příjmů. Zatímco v návrhu rozpočtu na rok 2002 počítá vláda s částečným využitím privatizačních příjmů k hrazení běžných výdajů, OECD doporučuje využívat tyto mimořádné příjmy ke snížení veřejného dluhu. Zajímavým postřehem OECD je zmínka o riziku pro stabilitu české ekonomiky v podobě oslabení přílivu přímých zahraničních investic, k němuž by mohlo dojít v důsledku zhoršení situace ve světovém hospodářství. OECD se dokonce obává, že by příliv kapitálu nemusel stačit k pokrytí schodku běžného účtu. O důsledcích je již taktně pomlčeno. Po zkušenostech z května 1997 se patrně očekává, že jsme nezapomněli.
Střední a východní Evropou se zabývá také dnes zveřejněná zpráva EBRD nazvaná "Transition 2001". V kapitole o České republice lze nalézt doporučení na zkvalitnění právního rámce pro podniky, účinné prosazování práv věřitelů a vyřešení problémů ukrytých v portfoliu České Konsolidační Agentury. Bez povšimnutí nezůstala opět fiskální politiky, kde problém perzistentních schodků veřejných financí podle EBRD negenerují pouze restrukturalizace bankovního sektoru ale také stále hojnější sociální dávky a subvence podnikům. EBRD připomíná, že v roce 1995 činily sociální výdaje 43% celkových výdajů státního rozpočtu, v loňském roce již 53%.
OECD, IMF, EBRD, Evropská komise, ČNB ... Řada institucí zabývajících se českou ekonomikou a kritizujících veřejné finance, jejich neveselé vyhlídky a absenci nutných reforem je dlouhá. Stále se však nic neděje. Že by se všichni mýlili?
(David Marek)