Výsledky ekonomik Evropské unie, či tzv. euro-zóny dvanácti zemí EU, které již přijaly společnou měnu euro, jsou v letošním roce horší, než byla očekávání ještě před několika měsíci. Ukazuje se, že Evropa není natolik odolná vůči ekonomickým problémům USA, jak se všeobecně očekávalo. Neznamená to, že by ekonomický růst v Evropě propadl tak výrazně jako v USA už proto, že zatímco americká ekonomika rostla v druhé polovině 90. let o 5%, evropské země se potýkaly s růstem 2-3%, s výjimkou Irska. Odhad růstu HDP v eurozóně ve druhém čtvrtletí zveřejněný Eurostatem přinesl zklamání, neboť meziroční růst dosáhl jen 1.7%. Ve třetím čtvrtletí se očekává ještě pomalejší růst o 1,2% a poslední čtvrtletí letošního roku by mělo, alespoň podle odhadů, přinést pokles HDP v eurozóně o 0,5%. Ještě před měsícem očekávaly největší evropské výzkumné ústavy a banky růst o 1,2%!
Důvodem zpomalení evropské ekonomiky je propad poptávky v USA a také výrazné zhoršení podnikatelského klimatu v Evropě, kde spotřebitelé i výrobci očekávají od budoucnosti jen další zhoršování (podrobněji jsme se tématu souvislostí mezi důvěrou veřejnosti a růstem ekonomiky věnovali v našem listopadovém Makroekonomickém přehledu, který si můžete stáhnout v záložce Ekonomika/Analýzy). Zdá se, že podobný pohled na evropskou ekonomiku sdílí i Evropská centrální banka, která minulý týden po dlouhém váhání snížila sazby v eurozóně o 50 bps na 3,25%. Otázkou i v Evropě se tedy stává, jak dlouhá recese bude, ne zda nastane.
(Ondřej Schneider)