Česká národní banka dnes zveřejnila nové inflační prognózy a aktualizované prognózy růstu hrubého domácího produktu. HDP by se měl v letošním roce zvýšit o 3,6% a v roce příštím podle ČNB vzroste o 3,9% (předchozí prognóza ČNB počítala s růstem 4,5%). Ovšem v případě stagnace německé ekonomiky by se tempo růstu ekonomiky mohlo snížit na 3,0%. Pro srovnání uveďme, že naše prognózy ukazují v letošním roce růst o 3,7% a pro rok příští odhadujeme růst o 3,5%, stejně jako Mezinárodní měnový fond. Ministerstvo financí počítá pro příští rok s růstem HDP o 3,8%. Na této prognóze je postavena projekce příjmů státního rozpočtu, a tedy i schodku státního rozpočtu. Kdyby se realizovala pesimistická varianta ČNB týkající se prognózy růstu HDP, byly by podle našeho výpočtu daňové příjmy nižší zhruba o 6 mld. Kč. O stejnou hodnotu by se tak, za jinak stejných podmínek, zvýšil schodek rozpočtu z plánovaných 46,2 mld. Kč na 53 mld. Kč.
Sníženy byly podle očekávání také prognózy inflace. Na konci letošního roku by se měla inflace pohybovat v intervalu 4,7-5,0% (Patria: 4,2%). Na konci třetího čtvrtletí 2002 ČNB očekává inflaci na úrovni 3,4-4,7% (Patria: 3,9%) a v prvním čtvrtletí 2003 by měla klesnout do pásma 2,3-3,7% (Patria: 4,1%). Změna prognóz indikuje posun postoje ČNB v otázce úrokových sazeb. Podle prognóz ČNB by se měla inflace v roce 2002 pohybovat kolem středu inflačního cíle (ten bude ve třetím čtvrtletí 2002 na hodnotě 3,8%) a následně spíše v dolním pásmu inflačního cíle (v prvním čtvrtletí 2003 bude střed inflačního cíle na hodnotě 3,7%). Podle ČNB tedy nehrozí v dosahu transmisního mechanismu měnové politiky takové inflační tlaky, které by ohrozily naplnění předsevzatého cíle. Naopak by se mohl otevřít prostor ke snížení úrokových sazeb, který by mohl podpořit domácí ekonomiku v případě zpomalení tempa růstu HDP. ČNB se nyní více obává negativního dopadu ochlazení hospodářského růstu v EU než případných domácích poptávkových tlaků.
Problém však spočívá v tom, že se česká ekonomika nachází v opačné fázi hospodářského cyklu než EU. Stále není jasné, jakým způsobem by se promítlo snížení úrokových sazeb do vývoje investiční poptávky. Ve hře je také vývoj spotřebitelské poptávky, kde by nižší úrokové sazby mohly podpořit chuť k utrácení. Navíc stále není vyjasněna otázka růstu mezd v příštím roce. Dosavadní požadavky odborů jsou prozatím nekonzistentní s inflačním cílem ČNB. Jít proti proudu není lehké ...
(David Marek)