Česká národní banka dnes zveřejnila měnový přehled ke konci září. Peněžní zásoba M2 se meziročně zvýšila o 12,2% (v srpnu: 12,8%). Agregát M1 vykázal zvýšení o 12,4% (v srpnu: 12,6%). Nejširší peněžní agregát L je ve srovnání s loňským zářím větší o 11,1%. Objem vkladů domácností se zvýšil 13,4%, což potvrzuje postupné zpomalování tempa růstu vkladů.
Až dosud se zdá být zpráva ČNB nijak nepřekvapující a pro nezasvěcené relativně nudná. Překvapení však číhá při pohledu na údaje o úvěrech. Objem úvěrů poskytnutých bankami klientům (mimo vládní sektor) se v září meziročně snížil o 19,3%! Zatímco ještě v srpnu dosahoval celkový objem úvěrů 989 mld. Kč, v září se snížil o 154 mld. Kč na 835 mld. Kč. Tak prudké snížení se zdá být šokující, vysvětlení je však jednoduché. Na začátku září byla zrušena Konsolidační banka mající bankovní licenci a podléhající bankovnímu dohledu a místo ní byla založena Česká konsolidační agentura (ČKA), jež již bankovní institucí není. Touto změnou se úvěry spravované v dřívější Konsolidační bance přesunuly mimo bankovní sektor a vypadly tak z měnového přehledu ČNB. Tomu odpovídají také změny ve struktuře úvěrů. Nejvýrazněji se totiž snížil objem korunových úvěrů poskytnutých podnikové sféře (pokles o 146,9 mld. Kč). Objem úvěrů klesá již 35 měsíců v řadě. Dnes již utichly debaty o tom, zda se jedná o jev popisovaný v odborné literatuře jako "credit crunch" (nejčastěji překládáno jako zástava úvěrování). Aniž bychom znovu otvírali toto téma, málokdo se odváží tvrdit, že se situace na českém úvěrovém trhu jednoznačně obrátila k lepšímu (co se dostupnosti úvěrů týče). I kdyby k takovému obratu došlo, nejméně dalších jedenáct měsíců budou meziroční změny objemu úvěrů záporné díky změně Konsolidační banky na ČKA. Pro srovnání uveďme, že nižší objem úvěrů byl v české ekonomice naposledy v březnu 1995.
I přes výrazný pokles objemu úvěrů ve statistice ČNB, se měnová zásoba (M2) snížila v porovnání se srpnem pouze minimálně. Důvodem je zvýšení objemu úvěrů poskytnutých vládě o 109 mld. Kč a změna ostatních položek o 63 mld. Kč. Na druhou stranu se mírně snížil objem čistých zahraničních aktiv.
Obrovský nárůst úvěru poskytnutého vládě má jistě také své vysvětlení. Ovšem když jsme po něm pátrali, dostalo se nám z ČNB odmítnutí vysvětlení. Pokud mají data zveřejňovaná ČNB sloužit veřejnosti (což je patrně smyslem jejich zveřejnění), měla by být srozumitelná. Pro toho, kdo nezpracovává údaje zahrnuté v měnovém přehledu, však stále zůstávají tabu. Ta transparence ...
(David Marek)