Dnes byla zveřejněna série makroekonomických údajů v USA a zasedalo vedení Evropské centrální banky. Hodnoty amerických makroekonomických ukazatelů, stejně jako rozhodnutí ECB, bohužel nedávají příliš prostoru pro optimismus.
Nejdříve k americké ekonomice. Zakázky na zboží dlouhodobé spotřeby klesly v září o 8,5%, konsensuální odhad amerických analytiků činil -1,3%, a srpnový výsledek by l revidován z nuly na -0,5%. Počet nových žadatelů o dávky v nezaměstnanosti vzrostl k 20. říjnu na 504 tis. z 496 tis. o týden dříve. Očekávání se pohybovala v průměru na 497 tisících. Dnešní údaje indikují pokles spotřebitelské i investiční poptávky a zvyšuje se pravděpodobnost růstu míry nezaměstnanosti. Ta se nyní nachází na úrovní 4,9%, kam vystoupala z červnových 4,4%. Loni v září a říjnu se dokonce pohybovala na úrovni 3,9%. Aktuální údaj tak zapadají do nelichotivého obrazu vývoje americké ekonomiky, jež naznačily předchozí zprávy. Z těch nejdůležitějších lze zmínit například již dvanáct měsíců trvající pokles průmyslové produkce. V říjnu dosáhl meziroční propad průmyslové produkce hodnoty 5,8%. Lépe na tom není ani stavební sektor, neboť již od května klesají výdaje na stavební práce. Maloobchodní obrat se v září meziměsíčně snížil o 2,4%, meziroční růst se smrsknul na 0,2% a je pravděpodobné, že v říjnu se ponoří do záporných čísel. Centrální banka, FED, včera vydala svou pravidelnou zprávu hodnotící stav americké ekonomiky, tzv. Béžovou knihu, a optimismem zrovna nehýří. Tato zpráva bude podkladem pro jednání FOMC, vrcholného rozhodovacího orgánu FEDu, jež se uskuteční 6. listopadu. Letos již FED snížil klíčovou úrokovou sazbu devětkrát z 6,5% na 2,5%. Po posledních makroekonomických číslech se zvyšuje pravděpodobnost dalšího snižování sazeb na obranu americké ekonomiky před recesí.
Evropa si však s USA příliš nezadá. Německá vláda dnes revidovala svou předpověď růstu hrubého domácího produktu v letošním roce z 2,00 na 0,75%. Pro příští rok očekává německá vláda růst o 1,25%, v předchozí prognóze však počítala s 2,25%. Dnes také zasedalo vedení ECB a proti většinovému očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. V Evropě se již také projevují zřetelné známky zpomalení. Pro snížení sazeb hovoří také vývoj inflace v posledních měsících. Růst spotřebitelských cen v EMU-12 se výrazně zbrzdil, v září se ceny meziročně zvýšily o 2,5%, zatímco ještě v květnu dosáhl meziroční růst CPI úrovně 3,4%. Cílová úroveň cenové stability (2%) se tak pomalu ale jistě blíží. Také růst cen výrobců se snižuje (v posledních dvou měsících ceny výrobců meziměsíčně dokonce poklesly), což naznačuje, že inflační tlaky v eurozóně skutečně slábnou. Opačným způsobem ovlivňuje rozhodování ECB akcelerující růst peněžní zásoby. Měnová politika ECB je opřena o dva pilíře - cíle: inflaci a růst peněžní zásoby. Ta by neměla růst rychleji než o 4,5% ročně. Agregát M3 se v srpnu meziročně zvýšil o 6,7%. V prvním pololetí činilo průměrné tempo růstu M3 5,0%. Záchranu nemůže evropská ekonomika čekat ani ze strany fiskální politiky. Země eurozóny se zavázaly Paktem stability a růstu udržet své rozpočty vyrovnané. Pouze v případě recese mohou hospodařit se schodkem, maximálně však do výše 3% HDP. Při překročení této meze by musely platit vysoké pokuty. Známý americký ekonom Rudi Dornbusch vyjádřil své obavy, že by se maastrichtská přísná rozpočtová kazajka mohla stát pro Evropu "vynálezem zkázy".
Japonsko již delší dobu zápasí s nepřízní ekonomického osudu. Amerika se recesi asi neubrání a Evropa se jen tak tak drží nad hladinou. Vyhlídky světové ekonomiky nejsou zrovna růžové ...
(David Marek)