Dnes se koná zasedání Evropské centrální banky, v rámci kterého se diskutuje nastavení měnové politiky v eurozóně. Finanční trhy na toto rozhodnutí netrpělivě čekají. Podle průzkumu agentury Bloomberg jsou trhy v názoru na sazby nejednotné. Přibližně poloviny dotázaných zítra očekává snížení sazeb v EU-12 o 25 bps, druhá polovina se domnívá, že sazby zůstanou nezměněny.
Pro snížení sazeb v eurozóně hovoří několik skutečností. Jedním z hlavních argumentů je propad tempa růstu v zemích EU-12. Tento týden dokonce přední německé výzkumné instituty zveřejnily nové prognózy ekonomického růstu Německa v tomto roce. Odhady byly sníženy až pod 1%, z původní úrovně nad 2%. Objevily se dokonce obavy z recese. Německo je přitom největší ekonomikou eurozóny a vývoj předních indikátorů je ECB bedlivě sledován.
Pro snížení sazeb hovoří také vývoj inflace v posledních měsících. Růst spotřebitelských cen v EU-12 se výrazně zbrzdil, v září se ceny meziročně zvýšily o 2,5%, zatímco ještě v květnu dosáhl meziroční růst CPI úrovně 3,4%. Cílová úroveň cenové stability (2%) se tak pomalu ale jistě blíží. Také růst cen výrobců se snižuje (v posledních dvou měsících ceny výrobců meziměsíčně dokonce poklesly), což naznačuje, že inflační tlaky v eurozóně skutečně slábnou.
Opačným způsobem může rozhodování ECB ovlivnit akcelerující růst peněžní zásoby. Měnová politika ECB je opřena o dva pilíře - cíle: inflaci a růst peněžní zásoby. Ta by neměla růst rychleji než o 4,5% ročně. Agregát M3 se v srpnu meziročně zvýšil o 6,7%. V prvním pololetí činilo průměrné tempo růstu M3 5,0%. Známý americký ekonom Rudi Dornbusch vyjádřil své obav, zda přílišná snaha ECB o dodržení striktních inflačních a peněžních cílů nebude pro Evropu "vynálezem zkázy". Následující zasedání ECB ukáže, zda bude ECB pokračovat ve své tvrdé linii i v případě, kdy stojí tváří v tvář hrozícímu výraznému zpomalení růstu evropské ekonomiky.
(David Marek)