Dnes zveřejnil německý IFO institut stejnojmenný index podnikatelského klimatu pro západní a východní Německo. Údaje překonaly všechna očekávání, bohužel v negativním slova smyslu. Celkový index podnikatelského klimatu pro západní část SRN klesl na 85 bodů ze srpnových 89,5 bodu (100 = neutrální očekávání, tj. ani změna k lepšímu ani k horšímu). Konsensuální očekávání činilo 88,4 bodu. Zářijový IFO index plně odráží obavy z dalšího hospodářského vývoje po teroristických útocích na USA. IFO index je aritmetickým průměrem indexu očekávání pro následujících šest měsíců a indexu hodnocení současné ekonomické situace. V zářijové statistice se zhoršila především složka očekávání do budoucnosti, jež se snížila z 95,9 na 90,6 bodu. Hodnocení současné situace pokleslo ze srpnových 83,2 bodu na 79,6 bodu. IFO index se tak dostal na své osmileté minimum. Nižší hodnoty dosáhl naposledy v listopadu 1993. V reakci na tuto negativní zprávu se výrazně propadl německý akciový index DAX.
S mírným zpožděním za vývojem IFO indexu přichází také postupné zpomalování produkce v německém průmyslu. Poslední údaje ze srpna hovoří o meziročním poklesu německé průmyslové výroby o 1,3%. Horší než očekávané aktuální hodnoty IFO indexu mohou vést k dalším revizím hospodářského růstu v Německu a pravděpodobně opět zesílí spekulace na možnost recese, tj. záporného hospodářského růstu, v německé ekonomice. Právě tyto obavy vedly okamžitě po zveřejnění k oslabení eura vůči dolaru z 0,902 USD/EUR na 0,898 USD/EUR. Pravděpodobně také zesílí očekávání snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou. Ta byla doposud relativně konzervativní ve srovnání s americkým FEDem. ECB letos snížila úrokové sazby třikrát: v květnu z 4,75% na 4,50%, v srpnu na 4,25% a po teroristických útocích na USA snížila sazby v zájmu uklidnění situace na finančních trzích o 50 bps na 3,75%. FED snížil sazby z lednových 6,50% na současných 2,50%.
Pro českou ekonomiku znamenají horšící se statistiky z Německa špatné zprávy. Tíha zpomalování německého hospodářství dopadne především na průmyslová odvětví. O tom, že je český průmysl značně závislý na vývozu, svědčí podíl tržeb z vývozu na celkových tržbách, jež dosahuje 39%. V tržbách z vývozu průmyslové produkce je patrné postupné snižování tempa růstu a jak je patrné z aktuálních údajů z Německa, vyhlídky nejsou nijak růžové. Zatímco tempo růstu vývozu by na základě těchto faktorů mělo poklesnout (vzhledem k tomu, že pro produkci na vývoz musíme řadu surovin, materiálů či polotovarů dovážet, dotkne se pokles tempa růstu vývozu také tempa růstu dovozu), pokračující investiční expanze a solidně rostoucí spotřebitelská poptávka by měly mírnit pokles tempa růstu dovozu. Výsledkem je hrozba prohloubení schodku obchodní bilance a běžného účtu platební bilance. Vzhledem k tomu, že obchodní bilance v reálném vyjádření je součástí hrubého domácího produktu, lze očekávat také negativní dopad na tento makroekonomický indikátor. Zhruba lze odhadnout, že snížení růstu v EU o jedno procento sníží tempo růstu HDP v ČR o dvě až tři desetiny procenta.
David Marek