Český Parlament dnes odložil rozhodnutí o osudu návrhu na státní rozpočet na rok 2002. Poslanci se rozhodli hlasovat o návrhu vlády ČSSD až zítra ráno. Debata o návrhu vlády byla doposud poměrně mělká, poslanci se soustřeďují na kritiku zahrnutí určitých privatizačních příjmů do návrhu rozpočtu, vláda toto opatření obhajuje, většinou poukazuje na obdobné praktiky vlád z poloviny 90. let. Jednání opozice tak nabírá jakoby omluvný charakter, jakoby "potřebovala" najít nějaké formální důvody pro odmítnutí rozpočtu. Prakticky neslyšíme analýzy toho, proč vláda musí v ČR přerozdělovat téměř 50% HDP a jak bychom se do budoucnosi mohli vyhnout prudkému zadlužování z neudržitelně vysokých výdajů na sociální služby.
Rozhodování českých poslanců probíhalo na pozadí varovných vyjádření zástupců MMF i ECB, kteří kritizovali tendenci středoevropských vlád (tedy nejen české, ale především také maďarské a do určité míry i polské), zvyšovat schodky veřejných rozpočtů nad rozumnou míru. Zástupce MMF pro střední Evropu Roger Nord přiznal vládám právo na mírné zvýšení schodků, dojde-li k zhoršení celosvětového ekonomického prostředí. Zároveň však zdůraznil, že vlády by se měly vyhnout snahám stimulovat hospodářský růst rozpočtovými impulsy. Jak česká tak maďarská vláda před volbami "pumpují" veřejné peníze do ekonomik s cílem zajistit si znovuzvolení.
Ještě vážnější je varování od guvernéra ECB Duisenberga, který vývoj veřejných rozpočtů v některých, nejmenovaných kandidátských zemích EU označil za "znepokojivý." Naléhal na tyto nejmenované země, mezi které můžeme z velkou pravděpodobností zařadit i Českou republiku, aby urychleně konsolidovaly své rozpočty.
Uvidíme, jak se poslanci rozhodnout na svém zasedání zítra, nicméně ať již návrh vlády na státní rozpočet přijmou či odmítnou, problémy české rozpočtové politiky se tím nezmění. Vyjádření zástupců různých mezinárodních institucí můžeme ignorovat jen do té doby, dokud je nepotřebujeme...
(Ondřej Schneider)