To je otázka, kterou si v současné době klade mnoho ekonomů. Abychom mohli na tuto otázku zodpovědět, museli bychom vyřešit několik otázek. Jak se bude vyvíjet americká ekonomika? Jak tento vývoj dopadne na západoevropské trhy? Jak se dotkne vývoj v USA a západní Evropě ekonomik zemí střední a východní Evropy?
Ještě na začátku roku sdílela většina ekonomů přesvědčení, že se západní Evropa vyhne zpomalení americké ekonomiky. Hlavním důvodem pro toto přesvědčení je fakt, že eurozóna tvoří poměrně uzavřený hospodářský prostor. Většina zahraničního obchodu se odehrává v rámci zemí eurozóny. Jenomže dnešní svět nestojí jenom na výměně zboží, ale také na vývoji finančních trhů a důležitou roli hrají také očekávání. Evropa se nakazila malátností americké ekonomiky více, než se očekávalo, a prognózy růstu HDP v eurozóně se stále snižují. Vzhledem k vazbě zemí střední a východní Evropy na EU, z těchto zemí směřuje 65-75% vývozu právě do EU, jsou očekávané důsledky zřejmé. Západoevropský trh představuje odbytiště nejen pro finální produkci, firmy ze střední a východní Evropy jsou také často zapojeni do produkčního cyklu západoevropských firem coby subdodavatelé. Ovšem charakteristiky jednotlivých ekonomik ve střední a východní Evropě jsou také rozdílné. Zodpovědět na všechny výše položené otázky se i přes řadu nejistot pokusila společnost Goldman Sachs.
Goldman Sachs vychází z toho, že tempo růstu v USA se sníží o jeden procentní bod, což ve středoevropském regionu mělo dopadnout nejvíce na Bulharsko, jemuž to oslabí tempo růstu o 0,4 procentního bodu. Na Maďarsku se to projeví úbytkem 0,3 bodu, u České republiky snížením o 0,25 bodu a Polsku, jež je méně otevřenou ekonomikou, to sníží růst jen o 0,2 procentního bodu. Dopady tedy budou podle očekávání negativní, nikoli však zásadní.
(David Marek)