Ve čtvrtek se bude konat pravidelné zasedání bankovní rady ČNB a na programu by měly být opět měnová politika. Očekáváme, že se bankovní rada po vyhodnocení nových informací rozhodne ponechat úrokové sazby na současné úrovni.
V současné situaci se objevuje několik protichůdných tendencí, domníváme se však, že při rozhodování ČNB převládnou faktory pro zachování současného postoje ČNB. Jaké faktory to jsou? Nejdříve se podívejme, co působí proti zvyšování úrokových sazeb. Zásadní důvody jsou dva. Prvním z nich je ochlazení hospodářského růstu v západní Evropě. Tento vývoj již doléhá i na českou ekonomiku, kde se těžiště růstu přesunulo na domácí poptávku. Zpřísnění měnové politiky by však mohlo přibrzdit právě růstu domácí poptávky, což by znamenalo celkové zpomalení hospodářského růstu.
Druhým důvodem je rozdíl mezi korunovými úrokovými sazbami a zahraničními úrokovými sazbami. Řada důležitých centrálních bank, včetně FEDu a ECB, minulý týden snížila úrokové sazby, většinou o 50 bazických bodů. O tolik se také zvýšil úrokový diferenciál. Již při nižším rozdílu ve výši úrokových sazeb začal do ČR opět převládat příliv kapitál spekulující na rozdíl mezi úrokovými sazbami nad odlivem. Příliv portfoliových investic činil v prvním pololetí letošního roku 24 mld. Kč, odliv pouze 5,2 mld. Kč. Zvýšení úrokových sazeb ČNB by tento trend dále zvýraznilo, což by mohlo vést k dalšímu zesílení přílivu tohoto kapitálu. To by vedlo k posílení kurzu koruny s možným negativním dopadem na konkurenceschopnost českého vývozu. Navíc se přítomností tohoto kapitálu s vysokou mírou mobility za situace dvojího deficitu (deficit veřejných rozpočtů a deficit běžného účtu platební bilance) zvyšuje riziko skokového kurzového přizpůsobení, tj. prudkého oslabení měny. To si však ČNB jistě nepřeje.
Jisté obavy ČNB mohou pramenit z možnosti vzniku poptávkových inflačních tlaků. V souvislosti s růstem spotřebitelské poptávky a disponibilního důchodu, růstem peněžní zásoby a objemu úvěrů poskytnutých domácnostem a poklesem míry úspor jsou tyto obavy oprávněné. Poslední údaje o inflaci jsou však poměrně příznivé, stejně jako další inflační ukazatele, index cen průmyslových výrobců, index cen zemědělských výrobců. V letošním roce ČNB pravděpodobně přestřelí svůj inflační cíl. V roce příštím by se měla inflace pohybovat na horní hranici cílového koridoru. Inflační rizika se však nyní zdají být menším rizikem pro udržení makroekonomické stability než výše uvedené faktory hovořící proti zpřísnění měnové politiky.
David Marek