Vládní dluh se v první polovině letošního roku prohloubil na 287,6 mld. Kč. Hodnota vládních záruk dosáhla výše 273,5 mld. Kč. Tyto informace dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Vládní dluh se tak meziročně zvýšil o 16% a pohybuje se na úrovni 14% HDP.
Jaká je struktura vládního dluhu? Z 51% je vládní dluh financován krátkodobými dluhovými instrumenty, tj. pokladničními poukázkami. Dalších 45% dluhu je financováno emisemi státních dluhopisů. Ministerstvu financí se sice podařilo částečně restrukturalizovat vládní dluh ve prospěch instrumentů s delší dobou do splatnosti, loni v červnu byl z 57% financován poukázkami a pouze z 37% dluhopisy, přesto je podíl poukázek stále velmi vysoký. Objem pokladničních poukázek se meziročně zvýšil o 9%, objem státních dluhopisů je vyšší o 38%.
Podívejme se, kdo vládě vlastně půjčuje. Věřiteli státu jsou nejen ti, kdo vládě přímo půjčují, ale především ti, kdo vlastní finanční instrumenty vydané státem. Z tohoto pohledu jsou nejvýznamnější finanční instituce, které drží 68% vládního dluhu. Z nich domácí banky drží 33% celkového vládního dluhu a banky pod zahraniční kontrolou 11%. V držení pojišťoven je 19% vládního dluhu.
Celkový vládní dluh ve výši 287,6 mld. Kč se sestává z domácího zadlužení ve výši 274,9 mld. Kč a malou část 12,6 mld. Kč činí zahraniční zadlužení vlády. Podíl zahraničního dluhu na celkovém zadlužení by se však změnil po emisi státních dluhopisů v zahraničí.
Kritérium vládního dluhu je důležité také proto, že je jedním z Maastrichtských kritérií. Ta jsou sice závazná až při aspiraci na vstup do Hospodářské a měnové unie, nicméně bývají používána jako měřítko přijatelného stavu a vývoje veřejných rozpočtů a dluhu. Stanovené šedesátiprocentní meze (při srovnání s hodnotou HDP) sice zdaleka nedosahujeme, tendence dalšího vývoje je však negativní. Na konci roku 1998 dosahoval vládní dluh úrovně 11% HDP, v roce 1999 se zvýšil na 12%. Loni již vyšplhal téměř na 15%. A jak to bude letos a příští rok? Podle dostupných informací odhadujeme na konci letošní roku celkové vládní zadlužení na 360 mld. Kč, což by mělo představovat 17,5% HDP. V roce 2002 lze očekávat zvýšení dluhu o dalších zhruba 50 mld. Kč na 410 mld. Kč, tj. 19% HDP. Je sice pravda, že se na zvyšování vládního dluhu podílí ztráty vzniklé při transformaci ekonomiky (Konsolidační banka, ...), nicméně i bez nich by veřejné rozpočty končily s deficitem, což by samozřejmě zvyšovalo zadlužení. Bez reformy fiskální politiky to zkrátka jinak nebude.
(David Marek)