Zítra zveřejní Český statistický úřad údaje o hrubém domácím produktu za 2. čtvrtletí letošního roku. Očekáváme příznivé informace. Podle naší prognózy by se měl HDP zvýšit o 4,0% meziročně. Připomeňme, že v předchozím čtvrtletí se HDP zvýšil meziročně o 3,8%, stejně jako v posledním čtvrtletí loňského roku.
Těžiště hospodářského růstu by mělo opět spočívat v investiční poptávce. Tuto hypotézu podporují zejména údaje o přímých zahraničních investicích. V první polovině letošního roku přiteklo do ČR ze zahraničí touto formou více než 89 mld. Kč, což je o 5 mld. Kč více než ve stejném období loňského roku. Výrazně se tak mohly zvýšit dovozy investičního zboží ze zahraničí. Jejich meziroční zvýšení za první pololetí činí 30%. Dalším podpůrným argumentem je zvýšení domácí produkce zboží investičního charakteru. Poslední údaje hovoří o dvouciferném zvýšení produkce tohoto zboží. O tom, že se investuje stále více, svědčí také informace ze stavebního sektoru, který vykazuje dynamický růst výroby především díky realizaci zakázek při výstavbě infrastruktury a investiční výstavbě pro zahraniční investory. Příspěvek hrubé tvorby kapitálu odhadujeme na 1,7%. Dalších zhruba 1,5% by mohl přinést příznivý vývoj zásob. Zde však jako obvykle visí největší otazník. Údaje o zásobách jsou velmi volatilní a existuje jen málo indikací jejich vývoje.
Významným pro hospodářský růst je také znovuoživení spotřebitelské poptávky. V posledním čtvrtletí loňského roku se maloobchodní tržby meziročně zvýšily o 2,7%, v 1. čtvrtletí letošního roku o 3,6% a ve druhém čtvrtletí již o 4,0%. Zvýšení spotřebních výdajů podporují také údaje o vývoji mezd v české ekonomice. V prvním i druhém čtvrtletí letošního roku se průměrná nominální mzda meziročně zvýšila o 9,3%. Za celé první pololetí činí reálné zvýšení průměrné mzdy 4,5%. V loňském roce se mzdy nominálně zvýšily o 6,6%. Při průměrné míře inflace 3,9% to představuje reálný přírůstek ve výši 2,6%. Do obrazu rostoucí spotřeby domácností zapadá také informace o vývoji objemu úvěrů poskytnutých bankami domácnostem. V loňském roce se objem těchto úvěrů zvýšil o 10,7%, v první polovině letošního roku se tempo růstu již zvýšilo na 16%. K uvedeným faktům se přidává snížení míry nezaměstnanosti a příznivý výhled vývoje ekonomiky, které by měly podporovat chuť domácností utrácet.
Negativním způsobem by se měl do údajů o hrubém domácím produktu promítnout prohloubení reálného schodku obchodní bilance, tj. schodku čistého vývozu (vývoz mínus dovoz). Ve srovnání se 2. čtvrtletím loňského roku by se měl schodek reálné bilance prohloubit asi o 6 mld. Kč, což by mělo snížit růst HDP o 1,5%. Na vině jsou především pokračující silný růst investičního zboží. V závěru 2. čtvrtletí se již do údajů o zahraničním obchodu začalo promítat zpomalení hospodářského růstu v Německu, kam se vyváží zhruba 40% z celkového objemu českého vývozu.
Podobnou prognózu dává také pohled na produkční statistiky. Průmyslu se stále daří poměrně slušně a stavebnictví dosahuje dvouciferných hodnot zvyšování produkce. Příznivé výsledky hlásí také sektor služeb.
Očekávaný výsledek by potvrdil zlepšující se kondici českého hospodářství, což je jistě příznivou zprávou. Na druhé straně za to platíme vysokým schodkem obchodní bilance a běžného účtu platební bilance a rizikem akcelerace mzdových požadavků a zažehnutí poptávkových inflačních impulsů. Pro zhodnocení údajů o hrubém domácím produktů tak bude velmi důležité pečlivě analyzovat jednotlivé komponenty hrubého domácího produktu.
(David Marek)