Srpen konečně přinesl zklidnění inflační bouře. Výsledek dokonce předčil i ta nejoptimističtější očekávání. Index spotřebitelských cen po třech výrazných vzestupech v květnu, červnu a červenci se v srpnu snížil o 0,2%. V meziročním měřítku klesla inflace z 5,9% na 5,5%. Čistá inflace klesla meziměsíčně o 0,3% a meziročně činí 4,1%.
K poklesu inflace přispěly tři důležité faktory: pokračující pokles cen potravin, sezónní slevy oděvů a snížení cen pohonných hmot. Ceny potravin se snížily o 1,4% především díky pokračujícímu poklesu cen brambor (-22,7%) a zlevnění čerstvé zeleniny (-15,6%) a ovoce (-6,9%). Ve skupině oděvů a obuvi se projevil tradiční sezónní efekt výprodejů letního sortimentu a výsledkem je průměrný pokles cen oděvů a obuvi o 0,5%. Co se týče poklesu cen pohonných hmot, které se v srpnu snížily o 1,7%, jedná se o důsledek poklesu cen ropy v průběhu července. Průměrná ceny ropy se v červenci ve srovnání s červnem snížila o 11%. Posílila také koruna vůči dolaru, což dále podpořilo pokles dovozních cen ropy.
Z faktorů, jež naopak tlačily index spotřebitelských cen vzhůru, je nejdůležitějším další vzestup cen zahraničních rekreačních pobytů o 5,2%. Za poslední čtyři měsíce se již ceny zahraniční rekreace zvýšily kumulovaně téměř o 60%. Za zmínku stojí také zvýšení cen tepla o 1,4%, jež je doznívajícím důsledkem červencové deregulace těchto cen, a léků o 1,6%.
Jak interpretovat aktuální údaje o inflaci? Přinesou více klidu centrálním bankéřům? Rozbor příčin srpnového poklesu inflace ukazuje, že hlavní roli sehrály sezónní faktory a předchozí pokles cen ropy. Tato informace poněkud zmírňuje optimismus, vycházející z letmého pohledu na inflační čísla. Pro posouzení dalšího vývoje inflace budou důležité údaje o hrubém domácím produktu za druhé čtvrtletí a především údaje o spotřebitelské poptávce, možná důležitější než dnešní údaje o inflaci. Prozatím naše prognóza inflace pro příští rok směřuje přesně na horní hranici inflačního cíle. Akcelerace domácí poptávky by však mohla vychýlit jazýček vah směrem k vyšší inflaci. Otázka zvýšení úrokových sazeb tak zůstává stále otevřena. Bankovní rada ČNB asi nezmění svůj pohled po zveřejnění jednoho údaje. Rozhodování o úrokových sazbách je komplexním zvážením faktorů, jež by mohly zasáhnout do budoucího vývoje inflace. Paradoxně se lze spíše domnívat, že dnešní příznivé hodnoty inflace centrální bance rozhodování spíše ztížily, zvláště potvrdí-li údaje o HDP rychlý růst spotřebitelské poptávky.
(David Marek)