Stavební výroba se v červenci meziročně zvýšila o 21,4%, což sice potvrdilo pozitivní očekávání, překvapilo však razancí dynamického růstu produkce ve stavebnictví. Po očištění vlivu počtu pracovních dní činí přírůstek stavební produkce 19,7%.
Příčinou výrazného zvýšení stavební výroby je kombinace několika vlivů. Na začátku je nutné se zmínit o vlivu statistických faktorů. Vyšší počet pracovních dní a nízká srovnávací základna přispěly k velmi vysoké hodnotě meziročního zvýšení produkce, fundamentální důvody růstu stavební výroby však hovoří jednoznačně. Jedním z nich je pokračující rozmach v sektoru služeb, jež vede k výstavbě nových kapacit v podobě hypermarketů, supermarketů a polyfunkčních center. Nezanedbatelným přínosem pro stavební sektor je realizace dopravních staveb. Zvýšení stavební výroby umožňují také zakázky zahraničních investorů při výstavbě nových výrobních kapacit či stavebních úpravách stávajících kapacit. Ač přímé zahraniční investice směřují primárně do průmyslu či služeb, jejich vliv dopadá také na stavební sektor.
Díky výraznému zvýšení produkce vykazuje příznivé hodnoty také produktivita práce. Ta je nyní o 21,2% vyšší než před rokem. Vzestupnou fázi ve vývoji stavebnictví doprovází také zastavení poklesu počtu zaměstnanců v tomto sektoru. V březnu poprvé přestal v meziročním měřítku počet zaměstnanců klesat. V červenci se jejich počet meziročně zvýšil o 0,5%.
Průměrná mzda se meziročně zvýšila o 8,7%, reálně se tedy zvýšila o 2,6%. Porovnání vývoje reálné mzdy a produktivity práce tedy vyznívá příznivě.
Pro letošní rok očekáváme zvýšení stavební výroby o 13%. Stavebnictví se v současné době podílí na celkovém hrubém domácím produktu zhruba 5 procenty. Příznivý vývoj ve stavebnictví by tak mohl přispět k růstu hrubého domácího produktu šesti až sedmi desetinami procenta, což rozhodně není zanedbatelný přírůstek.
(David Marek)