Běžný účet platební bilance vykázal ve druhém čtvrtletí schodek ve výši 21,5 mld. Kč. Za celé první pololetí tak schodek běžného účtu činí 43,5 mld. Kč.
Finanční účet platební bilance dosáhl ve druhém čtvrtletí přebytku 31,3 mld. Kč, za celé první pololetí se přebytek zvýšil na 60,2 mld. Kč. V rámci finančního účtu jsou důležité informace o přímých zahraničních investic. Jejich příliv zesílil z 34,7 mld. Kč v 1. čtvrtletí na 54,4 mld. Kč ve čtvrtletí druhém. Přímé zahraniční investice si polepšily také v meziročním srovnání. Loni v 1. pololetí činil jejich příliv 84,1 mld. Kč, letos ve stejném období potom 89,1 mld. Kč, tj. o 6% více.
Výrazně větší přebytek na finančním účtu ve srovnání s deficitem běžného účtu se ve druhém čtvrtletí odrazil v posílení kurzu koruny z 34,8 Kč/EUR v prvním čtvrtletí (průměr) na 34,3 CZK ve čtvrtletí druhém (průměr).
Podívejme se blíže na běžný účet platební bilance. Výsledný deficit běžného účtu se příliš neliší od očekávání, jež počítala s půlročním schodkem ve výši 45 mld. Kč, a to i přes poměrně výraznou revizi údajů za první čtvrtletí. Na prohloubení schodku běžného účtu z pohledu celého prvního pololetí se nejvýrazněji podílela obchodní bilance, jež vykázala zvýšení schodku 41,4 mld. Kč na 52,3 mld. Kč, tj. o 26%.
Nicméně v samotném druhém čtvrtletí se na negativním vývoji běžného účtu podílely především bilance výnosů a jednostranných převodů. Bilance výnosů skončila ve druhém čtvrtletí se schodkem převyšujícím 9 mld. Kč. Důvod meziročního zvýšení tohoto saldo o téměř 70% je jednoznačný: výplaty dividend a úroků zahraničním investorům. Jde o logický vývoj. Zahraniční investice v první fázi přivádí do země kapitál, po určité době však přichází výplata zisku z těchto investic, což se týká přímých zahraničních investic stejně jako portfoliových investic, a kapitál naopak začíná proudit opačným směrem. S rostoucím objemem zahraničních investic v ČR můžeme v budoucnosti očekávat silnější odliv kapitálu projevující se v běžném účtu negativní bilancí výnosů. Dalším důvodem k prohloubení schodku v bilanci výnosů jsou platby úroků, jež musí odvádět české firmy zahraničním bankám, u nichž si vypůjčily peníze. Zatímco splátky zapůjčení peněz jistiny jsou vedeny ve statistice finančního účtu, splátky úroků probíhají skrze bilanci výnosů, jež je součástí běžného účtu.
K výraznému zhoršení došlo také v bilanci běžných převodů, kde jsou evidovány jednostranné transfery. Přestože byla do této složky běžného účtu započítána výplata odškodnění nuceně nasazeným českým občanům za 2. světové války ve výši zhruba 1 mld. Kč, snížil se přebytek bilance běžných převodů na 1,4 mld. Kč z 2,7 mld. Kč v 1. čtvrtletí. Pololetní bilance vykazuje přebytek 4,1 mld. Kč, což je o 2,5 mld. Kč méně než před rokem.
Nyní se podívejme na finanční účet. Na zvýšení přebytku finančního účtu se podílely dva faktory. Prvním je již zmíněný zvýšený příliv přímých zahraničních investic. Tento faktor má své příznivé i nepříznivé důsledky. Mezi příznivé patří především příliv finančních prostředků pomáhajících restrukturalizaci české ekonomiky vedoucí k růstu produktivity práce a zvýšení konkurenceschopnosti. Negativními důsledky jsou tlak na posílení kurzu koruny a již zmíněný odtok kapitálu v budoucnosti při repatriaci zisků. Investice zahraniční investorů nejsou mecenášským darem a za zlepšení výkonnosti domácí ekonomiky zkrátka budeme muset zaplatit.
Ke zvýšení přebytku finančního účtu platební bilanci přispěl také příliv prostředků ve formě portfoliových investic ve výši 9,3 mld. Kč. Za celé první pololetí tak touto formou přiteklo do ČR téměř 19 mld. Kč, zatímco loni ve stejnou dobu naopak odteklo více než 24 mld. Kč. Meziroční zlepšení tak činí zhruba 43 mld. Kč. Z tohoto pohledu je vývoj portfoliových investic důležitější než vývoj přímých zahraničních investic. Důvodem rostoucího zájmu zahraničních investorů je mimo jiné zvýšení úrokového diferenciálu. Zatímco sazby v USA a EU se snížily, v ČR se ve druhém čtvrtletí nezměnily. Podobný vývoj v tomto segmentu můžeme očekávat i v následujících měsících, neboť lze očekávat další rozšíření úrokového diferenciálu činícího investice do korunových dluhových instrumentů (dluhopisů) atraktivnějšími.
Neméně důležitý je vývoj v rámci ostatních investic. V této části finančního účtu došlo k odlivu prostředků ve výši 31,8 mld. Kč, což je téměř dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Důvodem tohoto vývoje je ukládání peněz českými bankami v zahraničí.
Jakou zprávu nám tedy údaje o platební bilanci poskytují? Prohloubení schodku běžného účtu je sice varující a zvyšuje citlivost kurzu koruny k otřesům na světových finančních trzích. Na straně druhé sílí příliv prostředků na finančním účtu. Stále platí, že hlavní podíl mají především přímé zahraniční investice. Nicméně přidávají se také portfoliové investice, jež představují "více horký" kapitál. Situace je tedy stále stabilizovaná. Přesto v kombinaci s rostoucími schodky veřejných rozpočtů, bychom se mohli dočkat určitých korekcí kurzu. Realizace tohoto scénáře se zvýší zejména po dokončení privatizace a zesíleného odtoku kapitálu ve formě repatriace zisků, pokud ovšem do té doby nedojde k obratu ve vývoji obchodní bilance.
(David Marek)