Průměrná mzda v české ekonomice se ve 2. čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 9,3% na 14 740 Kč. Při průměrné inflaci ve 2. čtvrtletí 5,0% činí reálné změna průměrné mzdy 4,1%.
V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 9,2% na 15 018 Kč, reálně se tak zvýšila o 4,0%. V nepodnikatelské sféře činil přírůstek mzdy 10%, reálný přírůstek 4,8%, a mzda v tomto sektoru tak činí 13 636 Kč.
Údaje za druhé čtvrtletí potvrdily pokračování tendence prohlubování rozdílu v úrovni mezd mezi jednotlivými sektory ekonomiky. Příčinou je skutečnost, že v odvětvích, kde jsou nadprůměrné mzdy, rostou mzdy nejrychleji. Příkladem je peněžnictví a pojišťovnictví, kde průměrná mzda (více než 30 tis. Kč) dosahuje dvojnásobku průměru za celou Českou republiku a růst mezd činí 13,9%. Potvrzuje se tak očekávání, že rozvrstvení mezd v české ekonomice se bude postupně přibližovat uspořádání ve vyspělých zemích s tržní ekonomikou, kde jsou rozdíly často ještě vyšší. V ekonomické literatuře se tento jev popisuje tzv. Lorenzovou křivkou.
Klíčová otázka zní: Je devítiprocentní růst mezd pro českou ekonomiku příliš nebo si ho můžeme dovolit? Odpovědí na tuto otázku je porovnání vývoje průměrné reálné mzdy a národohospodářské produktivity práce. Reálné mzdy se zvýšily v průměru o 4,1%. Aby stejného přírůstku dosáhla produktivita práce musel by se při poklesu počtu zaměstnanců o 1% vzrůst hrubý domácí produkt v reálném vyjádření minimálně o 3,1%. To se zdá být poměrně reálný předpoklad (přesné údaje zveřejní ČSÚ 13. září). Růst mezd by tedy neměl zakládat tendence ke vzniku inflačních tlaků.
Problémem by se mohla stát setrvačnost mzdových požadavků v případě poklesu růstu ekonomiky. Je známo, že pružnost při mzdových vyjednáváních je směrem k omezení růstu mezd podstatně nižší než v případě růstu mezd. Odtud mohou pramenit obavy ČNB. Pokud by se růst mezd držel i po poklesu inflace kolem úrovně deseti procent, mohlo by se stát, že by již relace mezi produktivitou a reálnou mzdou nebyla v souladu a hrozil by opětovný vzestup inflace. Tentokrát z důvodů mzdových a následně poptávkových tlaků.
(David Marek)