Ministerstvo financí dnes zveřejnilo svou novou makroekonomickou prognózu. Kromě tradičně dobrého zpracování lze nové prognózu přičíst k dobru také její zreálnění. To je patrné u předpovědi inflace a míry nezaměstnanosti.
MF očekává letos průměrnou inflaci ve výši 5,1% (dříve 3,9%; Patria: 5,0%). Příští rok očekává MF průměrnou inflaci 4,6% (dříve 4,4%; Patria 4,9%).
Dále byly zvýšeny předpovědi průměrné míry nezaměstnanosti, letos na 8,4% z předchozích 8,3% (Patria: 8,5%) a příští rok 8,2% oproti dříve očekávaným 7,9% (Patria: 8,4%).
Tradičně problematický je odhad schodku veřejných financí. V nové prognóze je zahrnuto snížení očekávané ztráty KoB z 18,8 mld. Kč na 3,7 mld. Kč, což rozpočtu ušetřilo více než 15 mld. Kč. Na druhou stranu byly zahrnuty dluhopisové programy na loňské "sucho" (4 mld. Kč) a "Kampeličky" (6 mld. Kč). Deficit státního rozpočtu (včetně SFA) tak MF nyní odhaduje na 87 mld. Kč (dříve 96 mld. Kč).
Horší než předpokládaný výběr daní a naopak vyšší výdaje v sociální oblasti v první polovině letošního roku však ukazují, že by schodek mohl být nakonec vyšší. Daňové příjmy zaostaly v prvním pololetí letošního roku za plánovanou výší o 21,2 mld. Kč. Ke schodku však přispívají také vyšší než plánované výdaje na sociální dávky. Výdaje na sociální dávky v prvním pololetí převýšily o 3,1 mld. Kč příjmy z pojistného na sociální zabezpečení.
Nejvíce diskutabilním bodem je odhadovaný příjem z privatizace. MF sice snížilo svůj odhad o téměř 20 mld. Kč na 149 mld. Kč, přesto i tato hodnota je na horní hranici možného. Reálnější se zdá být hodnota mezi 100 až 120 mld. Kč, pokud se podaří prodat podíly v telekomunikačních firmách. V předpokladech MF je také privatizace energetických společností, to se však zdá být do konce roku obtížně realizovatelné. Tento rozdíl v očekávaných příjmech z privatizace však nemění výši schodku veřejných rozpočtů po vyloučení příjmů z privatizace.
Snížení odhadovaného schodku státního rozpočtu je hlavním důvodem snížení odhadu schodku veřejných rozpočtů na 8,1% po vyloučení privatizačních příjmů. Správnější by však bylo uvádět tento ukazatel po odečtení ostatních mimořádných příjmů, jako jsou například příjmy z prodeje licencí na provozování sítí UMTS. Schodek by se pak pohyboval na úrovni 11% HDP, což je skutečně alarmující. Deficit očištěný o mimořádné příjmy a mimořádné výdaje a očištěný o vliv hospodářského cyklu se tak pohybuje na úrovni zhruba 5% HDP.
(David Marek)