Ve středu (11.7.) oznámí Český statistický úřad údaje o spotřebitelských cenách za červen. Po květnovém zvýšení o 0,6%, což poprvé po dlouhé době zvedlo meziroční míru inflace nad 5%, bude červnový výsledek velmi důležitý pro trh s dluhopisy a především pro centrální banku. Opakování rychlého růstu cen by mohlo opět posunout jazýček na vahách centrálních bankéřů, kteří na svém posledním zasedání přiznali existenci více rizik na straně růstu inflace než na straně poklesu inflace.
Bohužel podle naší prognózy nás příjemné překvapení nečeká. Očekáváme meziměsíční zvýšení indexu spotřebitelských cen o 0,5%, což by mělo vést k meziroční míře inflace na úrovni 4,9%. Na vině by mělo být několik vlivů: pokračující rošáda v cenách masa, "bramborový efekt", sezónní zdražení turistických rekreačních pobytů a doznívání růstu cen pohonných hmot z přelomu května a června.
Opětovné rozvíření pochyb o nezávadnosti hovězího masa přineslo další impulsy pro vývoj cen různých druhů masa. Zatímco poptávka po hovězím mase pod vlivem obav z jeho nezávadnosti klesá a s ní i cena hovězího, poptávka po ostatních druzích masa vnímaných jako substituty k hovězímu roste. Ceny vepřového se v průměru zvýšily zhruba o 3%, ceny drůbežího masa se v průměru zvýšily o 1,5%. Do cen potravin se navíc v červnu dostavil "bramborový efekt", což znamená, že nové brambory nahradily na trhu loňskou úrodu. Nové brambory jsou výrazně dražší. Zatímco 1 kg starých brambor se v květnu prodával za 7,2 Kč, červnové nové brambory stály téměř 20 Kč/kg. To samozřejmě nalezne odezvu v indexu spotřebitelských cen jako celku.
Tradičním faktorem zvyšujícím inflaci v červnu je zvýšení cen letních rekreačních pobytů cestovními kancelářemi. Situaci trochu mate květnové zvýšení cen v této skupině již v květnu, jež lze vysvětlit, buď jako změnu chování cestováních kanceláří nebo jako mimořádné zvýšení cen reflektující růst nákladů (např. cen pohonných hmot). V předchozích letech se ceny v této skupině zvyšovaly vždy pravidelně v červnu a červenci. Letos se dostavilo výrazné zvýšení již o měsíc dříve. Vzhledem k tomu, že se tento faktor obvykle projevuje ve dvou po sobě následujících měsících je velmi pravděpodobné, že se projeví také v červnové inflaci.
Nezanedbatelný by měl být také příspěvek k inflaci přicházející z cen pohonných hmot. Ceny benzínu a nafty se již několik týdnů téměř nepohnuly. Inflace se však měří od 20. dne jednoho měsíce do 20. dne následujícího měsíce. Právě v závěru května, který již spadá do období pro měření červnové inflace, ještě dozníval růst cen pohonných hmot. Zdražení sice nebylo tak výrazné jako v květnu, kdy se ceny benzínů zvýšily o více než 7%, přesto je dopad do inflace nezanedbatelný (odhadujeme jej na 0,1%).
Ani červenec nepřinese dobré zprávy o inflaci, čeká nás zvýšení nájemného a ceny plynu. Zdraží i některé dopravní služby. Bude-li pokračovat růst cen potravin, mohla by se meziměsíční změna indexu spotřebitelských cen přiblížit k 1%, což by vyneslo meziroční míru inflace opět nad 5%.
Přes očekávané špatné inflační zprávy neočekáváme brzkou reakci ČNB. Hlavními faktory růstu inflace jsou v současnosti výkyvy cen potravin a pohonných hmot a sezónní faktory. Všechny tyto vlivy jsou mimo dosah měnové politiky. Je možné, že po jejich odeznění by inflace mohla opět začít klesat. Znepokojení by však mohlo přijít z objevení poptávkových inflačních tlaků. V posledních údajích o hrubém domácí produktu se objevila informace, že spotřeba domácností se zvýšila o 3,9%. Tyto obavy navíc oprávněně zvyšuje informace o vývoji mezd, jež v 1. čtvrtletí zrychlily tempo svého růstu na 9,3%. Do hry samozřejmě vstupuje také narůstající vnější nerovnováha reprezentovaná schodkem obchodní bilance a schodkem běžného účtu platební bilance. Všechny tyto momenty by mohly přinutit ČNB ke zvýšení úrokových sazeb ještě v letošním roce.
(David Marek)