Jako každý poslední čtvrtek v měsíci budou zítra na pořadu jednání bankovní rady ČNB i tentokrát měnově-politické otázky. Ekonomické indikátory zveřejněné od posledního jednání nabídly kvalitativní posun ve vývoji české ekonomiky. A to hned v několika ohledech.
Hospodářský růst překonal většinu očekávání a došlo i ke změně ve struktuře růstu na poptávkové straně. O slovo se přihlásila spotřeba domácností, která v závěru loňského roku téměř stagnovala. Nynější meziroční zvýšení o téměř čtyři procenta nabízí nový pohled na vývoj spotřeby a pravděpodobnost vzniku poptávkových inflačních tlaků. Tato pravděpodobnost se s vyššími hodnotami růstu spotřeby samozřejmě zvyšuje. Nicméně současná situace podle mého názoru stále ještě nepředstavuje úroveň, kdy by zmíněné riziko překročilo práh citlivosti ČNB.
V závěru května byly zveřejněny údaje o vývoji mezd v 1. čtvrtletí letošního roku. Průměrná nominální mzda se zvýšila o 9,3%, reálná o 5,0%. Trh práce a jeho hlavní proměnné, míra nezaměstnanosti a vývoj mezd, se nyní pravděpodobně dostanou do centra pozornosti zástupců centrální banky. Právě zrychlení růstu mezd by se mohlo vést ke vzniku vnitřní nerovnováhy ekonomiky s následnými inflačními tlaky. Navíc v situaci rychle rostoucí investiční poptávky, jež významně zatěžuje obchodní bilanci, by další zrychlení růstu spotřebitelské poptávky, mohlo posunout schodky měřící vnější nerovnováhu do nebezpečných zón. Navíc trvalejší rychlejší růst mezd by mohl vést k obávané mzdově-inflační spirále. Náš vlastní propočet růstu národohospodářské produktivity práce ukazuje, že se nyní pohybuje na udržitelné úrovni. Rychlejší růst mezd si však dovolit nemůžeme. Při meziročním růstu HDP o 3,8%, poklesu evidenčního počtu zaměstnanců o 1,5%, lze spočítat, že se produktivita práce v 1. čtvrtletí meziročně zvýšila zhruba 5,1%. Průměrná reálná mzda se ve stejném období meziročně zvýšila o 5,0%.
V neposlední řadě je pro nastavení měnově-politických parametrů důležité, jak se vyvíjí současná inflace. Měnová politika se sice v rámci inflačního cílování řídí především prognózou inflace, současné hodnoty inflace však mění nejen hodnoty prognóz, ale i kvalitativní zhodnocení cenového vývoje složek spotřebního koše. V květnu se inflace vyhoupla na 5%, což představuje nejvyšší hodnotu za posledních 32 měsíců. Vývoj inflace je tak další indikací možné změny pohledu bankovní rady ČNB na vyváženost rizik budoucího makroekonomického vývoje. Na následujícím jednání bankovní rady ČNB sice neočekávám změnu úrokových sazeb, ale varovný komentář související s vývojem uvedených faktorů je pravděpodobný. Obdobně by mohlo zaznít varování před možnými negativními dopady dalšího posilování kurzu koruny vůči euru. Centrální banka si je však vědoma, že proti trhu, který očekává silný příliv deviz v souvislosti s privatizací, přílivem ostatních přímých investic a odškodněním nuceně nasazených, jít nelze. Pravděpodobnější je slovní varování. Přímou intervenci lze očekávat jen při velmi rychlém posílení koruny.
V souvislosti se změnou makroekonomických podmínek a prognóz budoucího vývoje se zvyšuje pravděpodobnost zpřísnění měnové politiky v podobě vyšších úrokových sazeb v závěru tohoto roku, případně na počátku roku příštího. Hlavním důvodem k tomu kroku by mělo být riziko vybočení inflace z cílového intervalu v druhé polovině příštího roku. Skutečnost, že v příštím roce se uskuteční parlamentní volby, by mohla tento krok poněkud přiblížit. V období voleb a těsně před nimi se snaží centrální banky příliš neměnit měnové podmínky jednak kvůli snaze udržet si image politické neutrality, ale také kvůli udržení stability měny, která je přítomností voleb vždy více či méně oslabena.
(David Marek)