Průmyslová produkce se v dubnu zvýšila v meziročním srovnání o 11,4% (Patria očekávala 11,0%). Po očištění od vlivu počtu pracovních dní činí přírůstek 8,9%.
Výsledek z průmyslu odpovídá očekáváním a vypovídá o pokračování pozitivního vývoje na nabídkové straně ekonomiky. Průmysl spolu se stavebnictvím jsou tak v současném době těžišti hospodářského růstu v ČR.
K růstu produkce v průmyslu přispívají především domácí investiční poptávka a pokračující silná zahraniční poptávka. Produkce na export se meziročně zvýšila o 19%, produkce v odvětvích produkujících investiční zboží vzrostla o 25,5%.
V souvislosti se zahraničním poptávkou se zdá, že český průmysl prozatím dokáže čelit ochlazení hospodářského růstu v EU. Nicméně na místě je podle mého názoru opatrnost. Zatímco v 1. čtvrtletí vzrostl HDP v EU o 2,5%, podle předběžných výsledků, pro druhé čtvrtletí je očekáváno zpomalení na 1,8% a ve třetím čtvrtletí dokonce na 1,4%. Negativní dopady zpomalení zahraniční poptávky na tempo růstu průmyslové produkce nás patrně teprve čekají a je pravděpodobné, že se objeví v průmyslových číslech ve druhém pololetí. Negativní informaci poskytuje také německý indikátor podnikatelského klimatu, IFO index, který v minulosti vykazoval silnou korelaci s českou průmyslovou produkci.
Na druhou stranu obavy z dopadu ochlazení hospodářského růstu v EU tlumí pokračující strukturální změny domácí ekonomiky prostřednictvím silné investiční aktivity, o níž vypovídá celá škála makroekonomických indikátorů HDP počínaje a zahraničním obchodem konče. Výsledkem je zvýšení produktivity práce a konkurenceschopnosti české průmyslové produkce na zahraničních trzích, což by mohlo částečně oslabit negativní vliv zpomalení růstu zahraniční poptávky. Důkazem tohoto vývoje je růst produkce v podnicích pod zahraniční kontrolou, kde k restrukturalizaci výrobního zařízení či založení nových výrobních kapacit pomohl zahraniční kapitál. Produkce v těchto firmách se meziročně zvýšila o 19,7%.
Z průmyslových odvětví se nejlépe vede výrobě elektrických a optických přístrojů (meziroční zvýšení produkce o neuvěřitelně silných 54,5%), koksování a rafinérskému zpracování ropy (21,2%) gumárenskému a plastikářskému průmyslu (21,2%) a výrobě strojů a přístrojů pro další výrobu (16,1%). V útlumu zůstává kožedělný průmysl (-16,4%). V propadu se nachází také potravinářský průmysl (-4,3%), a to především díky poklesu výroby masa, masných výrobků a krmiv, na čemž se částečně podílí pokles poptávky v souvislosti s obavami lidí z nemocí, jež se v Evropě vyskytly ve stádech skotu.
Růst produkce v průmyslu umožnil obrat ve vývoji zaměstnanosti v tomto sektoru. V dubnu se počet zaměstnanců v průmyslu meziročně zvýšil o 1,4%. Produktivita práce v průmyslu se zvýšila o 8,1%. Průměrná mzda se zvýšila o 8,1%, což představuje reálný přírůstek 3,3%. Předstih růstu produktivity před růstem reálných mezd tak zůstává dostatečný k tomu, aby nebyla negativně ovlivněna konkurenceschopnost české průmyslové produkce.
Pro letošní rok očekáváme zvýšení průmyslové produkce o 7,5%.
(David Marek)