Index spotřebitelských cen se v dubnu meziměsíčně zvýšil o 0,4%, což je více než konsensus i naše očekávání (obojí +0,3%). Meziročně se tak inflace vyšplhala na 4,6%. Čistá inflace se meziměsíčně zvýšila také o 0,4% a v meziročním měřítku se pohybuje na 3,3%. Jádrová inflace dosáhla meziměsíční změny ve výši 0,3%.
Hlavními faktory vzestupu inflace byly v dubnu růst cen potravin, pohonných hmot, zvýšení bankovních poplatků a doznívání deregulací provedených na počátku roku.
V cenách potravin, které se zvýšily o 0,9%, se projevilo předem avizované zvýšení cen pekárenských výrobků a obilovin, jež do jisté míry souvisí se suchem na přelomu jara a léta loňského roku. Navíc se přidal také sezónní vzestup cen ovoce a zeleniny. Ceny masa se tentokrát pohybovaly takovým způsobem, že se vzájemně kompenzovaly.
Po šestiměsíční sérii snižování cen pohonných hmot došlo v dubnu k obratu. Ceny pohonných hmot se zvýšily o 2,7%. Na vině je především opětovný vzestup dovozních cen ropy a ropných produktů. V průběhu dubna se ceny ropy typu Brent vyšplhala až k 28 dolarům za barel, zatímco na konci března se držela pod 24 dolary za barel. Vzhledem k relativně nízkým maržím maloobchodních prodejců, jež byly stlačeny loňským vzestupem cen ropy a poměrně silnou konkurencí na trhu, se změny na světových trzích s ropou poměrně rychle promítají do domácích maloobchodních cen. Současný vývoj cen ropy nenaznačuje, že by v květnu mělo dojít k opětovnému snížení.
K inflaci přispělo také zvýšení poplatků za finanční služby o 16%. Zvyšovaly se především poplatky za výběry z bankomatu a poplatky za vedení účtu.
V dubnu se do inflace promítlo navíc doznívání deregulací. Ministerstvo financí sice stanovilo limity pro věcně usměrňované ceny již v lednu, ale poskytovatelé příslušných služeb neprovedli cenové úpravy ihned. Zvýšení cen tepla, vodného a stočného se tak částečně realizovalo až v dubnu.
Opačným směrem působil na inflaci pokračující pokles cen tuzemské rekreace. Tyto ceny klesly v dubnu o 6%. Jedná se o vcelku pravidelný sezónní vývoj.
Vyšší hodnoty inflačních indikátorů ve srovnání s předchozími měsíci by měly dále utlumit očekávání na uvolnění měnových podmínek v podobě nižších úrokových sazeb. V horizontu několika měsíců se jako nejpravděpodobnější scénář jeví stabilita úrokových sazeb. Prognóza čisté inflace pro konec roku stále směřuje mírně pod střed cílového pásma. Pokud by však došlo k oživení spotřebitelské poptávky, nelze vyloučit vzestup inflace v průběhu příštího roku. Při realizaci tohoto scénáře by ČNB patrně musela přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb v příštím roce.
Pro konec letošního roku očekáváme inflaci na úrovni 4,2% a čistou inflaci ve výši 2,9%.
(David Marek)