Česká národní banka (ČNB) funguje od roku 1998 v režimu cílování inflace. V tomto režimu se její měnová politika řídí téměř výlučně vývojem inflace a především inflačních očekávání. Cílování inflace má za cíl zvýšení transparentnosti měnové politiky a ovlivňování inflačních očekávání veřejnosti. Takovým způsobem by měla centrální banka být schopna dosahovat svého cíle (tj. stability cen) při nižších nákladech (tj. nezaměstnanosti). Jakkoliv je tento koncept přesvědčivý a lákavý, jeho uskutečnění v praxi vyžaduje jasný konsensus o tom, co to je "inflace" a také existenci efektivních nástrojů, kterými může centrální banka tuto "inflaci" ovlivňovat. ČNB zvolila za svůj cíl "čistou inflaci", která neobsahuje statky s regulovanými cenami, nad kterými ČNB nemá žádnou kontrolu. Proto je důležité vědět, jaký vliv na inflaci budou mít změny ve spotřebním koši, které provedl v lednu ČSÚ. Ukazuje se ovšem také, že "čistá inflace" zvolená v ČR není nejšťastnějším ukazatelem, protože na ni mají velký vliv ty cenově nejproměnlivější komodity: potraviny a energie. Jakou inflaci by tedy ČNB měla cílovat? Nad touto otázkou se zamýšlí nový březnový Makroekonomický přehled s názvem
"Jakou inflaci cílovat".