Česká národní banka dnes mírně zvýšila prognózu hospodářského růstu v letošním roce na 1,7 až 3,7 procenta z dosavadních 1,5 až 3,5 procenta. Zároveň snížila prognózu spotřebitelské inflace pro konec letošního roku z 3,8 až 5,1 procenta na 3,6 až 4,8 procenta. Čistou inflaci ČNB na konci roku předpovídá 2,5 procenta oproti dosud očekávaným 2,8 procenta. V roce 2002 ČNB očekává růst HDP o 3,3 procenta, čistou inflaci 3,2 procenta a spotřebitelskou inflaci 5,2 procenta.
Prognózy ČNB jsou v souladu s většinou ostatních prognóz. Zvýšením prognózy růstu HDP na letošní rok se ČNB přiblížila naší prognóze (3,3%). Překvapením je zmínka o tom, že během diskuse přišla na řadu i možnost snížení dvoutýdenní repo sazby, jež je v současnosti 5,25%. Při existujících rizicích, problém dvojího schodku (prohlubování schodku běžného účtu a schodku veřejných financí a neznalosti transmisního mechanismu, si myslíme, že rozhodnutí neměnit úrokové sazby bylo správné. ČNB vyčkává především na výsledky lednových inflačních indikátorů, které ukáží nakolik byla česká ekonomika zasažena loňským ropným šokem. Řada firem totiž patrně vyčkala na začátek roku se zahrnutím zvýšených nákladů do svých cen.
Pokud vezmeme do úvahy, že měnová politika působí na vývoj inflace s určitým zpožděním, které se ve vyspělých ekonomikách podle různých odhadů pohybuje od 9 do 15 měsíců, bude pro centrální bankéře čím dál tím důležitější, jak se bude vyvíjet inflace v roce 2002. Očekává-li ČNB na konci roku 2001 čistou inflaci na úrovni 2,5% a v roce 2002 na 3,2%, znamená to, že předpokládá opětovné zvyšování inflace. Snížení úrokových sazeb na několik měsíců vystřídané zvyšováním sazeb, není patrně to, co by ČNB zamýšlela. Stabilita úrokových sazeb má také svoji cenu. Počkejme na zveřejnění lednových inflačních statistik, potom budeme schopni lépe odhadnout kroky centrální banky.
David Marek