Zástupci americké centrální banky (FED) se včera nečekaně odhodlali ke snížení klíčové úrokové sazby z 6,5% na 6,0%. Finanční trhy byly tímto krokem značně překvapeny, neboť o něm nebylo rozhodnuto na obvyklém zasedání vedení FEDu. To se má konat teprve za čtyři týdny.
Na opatření FEDu reagovala americká měna posílením vůči euru na 0,9288 USD/EUR z předchozích 0,9440 USD/EUR. Prudší reakci zaznamenal akciový trh, kde se index trhu NASDAQ zvýšil o 10,1%.
Proč se centrální bankéři v USA rozhodli pro tak překvapivý a razantní zásah? Ekonomické indikátory zveřejněné v posledních dnech ukazovaly na výrazné zpomalování růstu největší světové ekonomiky. Posledními kapkami, jež přeplnily pohár špatných zpráv, byly propad indexu nákupních manažerů a pokles výdajů ve stavebnictví. Již dříve byly zveřejněny informace o poklesu tržeb, produkce a indexu spotřebitelské důvěry. Série negativních informací odstartovala diskusi o tom, zda americkou ekonomiku postihne „soft lending“ nebo „hard lending“. Právě obavy z druhé možnosti přiměly Alana Greenspana a jeho kolegy k rozhodné akci. V listu Financial Times se sice objevila zmínka, že snížení sazeb přišlo pozdě a bylo příliš malé, na druhou stranu změny sazeb v USA jsou poměrně časté a z pozice monetarismu by bylo možné FED kritizovat, že častými změnami přispívá k prohlubování hospodářského cyklu. Tato diskuse, pravidla versus diskreční politika, je stále vděčným tématem diskusí o měnové politice.
Opatření centrální banky nemá jen přímý dopad. Důležitý je také psychologický dopad. Rozhodnost FEDu by mohla zmírnit obavy z prudké zpomalení americké ekonomiky, stabilizovat vývoj na akciových trzích, se kterým je v USA úzce spjat vývoj spotřeby domácností. Měnová politika ve vyspělých ekonomikách je totiž stále více psychologickou záležitostí. Úlohou centrálních bankéřů již nesestává pouze ze zkoumání tradičních transmisních mechanismů, ale z včasného rozpoznání nálad finančního trhu, firem a spotřebitelů. Možná se dočkáme doby, kdy centrální bankéři nebudou pouze ekonomové, ale lidé se znalostmi ekonomie, sociologie a psychologie.
Pro české politiky a tvůrce hospodářské politiky americká realita představuje důležitou lekci. FED jedná a rozhoduje především podle svých úvah o vývoji ekonomiky a jen zřídka se objeví názor politiků na měnovou politiku. V Čechách se pasuje na odborníka na měnovou politiku kdekdo a názory a doporučení politiků týkající se měnové politiky se objeví častěji než vyjádření samotných centrálních bankéřů. Centrální banka tak přichází o důležitý nástroj, jímž je ovlivňování očekávání ekonomických subjektů.