30.11. usedla bankovní rada naposledy ve starém složení, tzn. v čele s guvernérem Josefem Tošovským. Ten se však zasedání bankovní rady neúčastnil stejně jako odstupující člen bankovní rady Miroslav Hrčíř. Jednání byl však naopak přítomen ministr financí Pavel Mertlík.
Co důležitého říká zápis ze zasedání bankovní rady?
Bankovní rada konstatovala, že ekonomika v současné době čelí extrémnímu nákladovému šoku v podmínkách utlumených poptávkových tlaků. V roce 2001 ČNB nadále očekává, že vývoj čisté inflace bude konzistentní s inflačním cílem pro konec roku 2001.
Bankovní rada se zaměřila také na nedávné posílení kurzu koruny. V souvislosti s poměrně výrazným posílením koruny až na úroveň kolem 34,2 CZK/EUR vyslovila bankovní rada souhlas s převedením prostředků získaných privatizací České spořitelny do devizových rezerv ČNB. Cílem tohoto opatření bylo zabránit jednorázovým výkyvům kurzu. Bankovní rada připomněla, že posílení koruny jinými slovy znamená zpřísnění měnových podmínek, za současné situace české ekonomiky však vidí bankovní rada jako vhodnější nástroj udržení stability fiskální restrikci.
Bankovní rada neopomněla zmínit také nepříznivý vývoj obchodní bilance, současně však uvedla, že je nutné brát v úvahu časové zpoždění mezi poptávkovým vlivem přímých zahraničních investic a produkcí nových kapacit. Riziko dalšího vývoje však podle ČNB spočívá v očekávaném zpomalení ekonomického růstu u hlavních obchodních partnerů ČR.
Dalším diskutovaným tématem je vývoj mezd v roce 2001. Mzdový vývoj byl posuzován ve dvou rovinách. Jednak z pohledu začínajících mzdových vyjednávání na rok 2001 a jednak z pohledu dopadu přímých zahraničních investic na mzdy v ČR. Bankovní rada bude klást na rozhovory s odbory velký důraz. Podle ČNB je klíčové, aby růst mezd odpovídal vývoji inflace a produktivity práce v české ekonomice. Riziko vyplývající z rozdílné úrovně a dynamiky mezd v sektoru vysoce produktivních zahraničních firem ve srovnání s ostatními podniky bude podle ČNB jen omezené. Vliv těchto podniků na zaměstnanost je totiž podle propočtů ČSÚ stále omezený (podíl těchto podniků na celkové zaměstnanosti se zvýšil jen mírně ze 4,5% na 7,8%).
Bankoví rada se spolu s ministrem financí Merlíkem věnovala také vývoji veřejných rozpočtů. Při očekávaném nárůstu státního dluhu v příštím roce ministr financí a členové bankovní rady diskutovali otázku optimálního řízení státního dluhu z pohledu hladkého fungování finančního systému a jeho vlivu na měnovou politiku.
Bankovní rada na závěr rozhodla jednomyslně ponechat klíčovou repo sazbu na stávající úrovni 5,25%.
(Monika Procházková)