Spotřebitelské ceny se v listopadu zvýšily meziměsíčně o 0,1%, což je nižší růst, než se očekávalo. Konsensus trhu se pohyboval na úrovni 0,3%, prognóza Patria Finance ukazovala na +0,2%. Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 4.3%.
Za příznivý výsledek vděčíme především zpomalení růstu cen potravin, poklesu cen pohonných hmot a nižšímu sezónnímu efektu u cen zimních rekreačních pobytů ve srovnání s minulým rokem.
Růst cen potravin zpomalil na 0,3% v listopadu z 1,1% v říjnu. Pro vývoj cen potravin v listopadu bylo klíčové zpomalení růstu cen pečiva a masa. Ceny mlýnských, pekárenských a těstárenských výrobků se zvýšily o 0,6%, zatímco v říjnu poskočily o 3,8%. Ceny masa vzrostly v listopadu rovněž o 0,6%, když ještě v říjnu rostly o 1,3%. Výrazně se však zvýšily ceny zeleniny (+10,9%), což je pro podzimní a zimní měsíce typické. V poklesu naopak pokračovaly ceny brambor, nicméně, v prosinci by mohly růst opět o něco rychleji pod vlivem silnější poptávky, jež doprovází vánoční svátky.
Pokles cen pohonných hmot o 1,1% je důsledkem očekávání poklesu cen ropy na světových trzích a posílení koruny vůči dolaru. V současnosti dochází k další sérii zlevňování pohonných hmot, takže tato část indexu spotřebitelských cen by se mohla stát příznivě působícím faktorem i v následujících měsících.
Mírně překvapivý je pouze mírný nárůst cen ve skupině volný čas. V minulém roce se tyto ceny zvýšily o 0,8% především díky začínající zimní turistické sezóně a prodeji zimních rekreačních pobytů. V některých letech se tento efekt projevil již v listopadu, jindy však až v prosinci. V příštích údajích o vývoji spotřebitelských cen za prosinec se tento sezónní faktor již pravděpodobně projeví.
Z pohledu centrální banky patrně zůstává výhled nezměněný. To znamená, že v nejbližší době nečekáme změnu nastavení parametrů měnové politiky. „Dárek“ v podobě zvýšení úrokových sazeb od ČNB asi nedostaneme. Pro měnovou politiku budou klíčové především lednové údaje o inflaci. Kromě deregulací se v nich projeví také tradiční lednový přeceňovací efekt, jež by tentokrát mohl být umocněn sekundárními efekty zvýšení cen pohonných hmot v průběhu letošního roku. Z povahy inflačního cílování sice vyplývá, že by měnová politika neměla reagovat na negativní nabídkové šoky. Jejich druhotné dopady na vývoj inflace však již nelze opomenout, protože by se mohly negativně promítnout do inflačních očekávání. Inflační očekávání jsou přitom jedním ze základních parametrů budoucího vývoje spotřebitelských cen. Prozatím stále předpokládáme, že k prvnímu zvýšení sazeb by mohlo dojít ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Na konci letošního roku očekáváme meziroční inflaci na úrovni 4,1% díky prosincovému meziměsíčnímu zvýšení spotřebitelských cen o 0,3%. Míra inflace, 12-ti měsíční klouzavý průměr, by měla dosáhnout 3,9%. Čistou inflaci na konci letošního roku odhadujeme na 3,2%.
(David Marek)