Ministerstvo financí dnes zveřejnilo předpokládané změny regulovaných a věcně usměrňovaných cen. Zveřejněný záměr ministerstva financí nebude pro vývoj inflace v příštím roce znamenat výrazný šok. Podle předběžného propočtu se zdá, že dopad na inflaci by měl být v úhrnu stejný jako v letošním roce. Rozdíl je ovšem v načasování. Lednové úpravy regulovaných a věcně usměrňovaných cen budou vyšší než letos v lednu, naopak červencové zvýšení regulovaného nájemného bude nižší než letos v červenci. Zatímco letos se nájemné zvýšilo o 8%, pro příští rok se počítá pouze se čtyřmi procenty. Naopak s vyšším růstem cen bychom se měli setkat především u topného plynu pro domácnosti (24,1%), u tepla (7%) a jízdenek na vlak (10%). Vcelku výrazně by se měly zvýšit také ceny elektřiny (14%). Po zahrnutí scénáře úprav regulovaných cen do inflačních prognóz očekáváme na konci příštího roku inflaci ve výši 4,4%. Pro centrální banku by uvedený scénář neměl představovat riziko nesplnění vytyčených inflačních cílů pro konec příštího roku. ČNB si předsevzala dosáhnout čisté inflace v intervalu 2,0-4,0% a pro celkovou inflaci představuje cílená úroveň 4,3-5,8%. Naše prognózy stejně jako prognózy ČNB zatím ukazují, že se splněním inflačních cílů v roce 2001 by neměl být problém.
Ministerstvo zvolilo kompromisní scénář, jež bere ohledy na sociální únosnost deregulací. Podle předběžných propočtů by se měly výdaje domácností díky uvedenému scénáři úprav regulovaných cen zvýšit o zhruba 300 Kč. Při očekávaném růstu průměrné mzdy o 7%, což představuje spíše dolní hranici odhadů, by se však mzdové příjmy domácnosti se dvěma zaměstnanými členy zvýšily po započtení daňových a jiných odvodů ze mzdy o více než 1400 Kč. Nepředpokládáme proto, že by mělo dojít ke zvratu ve vývoji spotřebitelské poptávky z důvodu oslabení kupní síly obyvatelstva s dopadem na maloobchodní tržby a hrubý domácí produkt.
Nutno ovšem dodat, že v situaci akcelerace hospodářského růstu by možná bylo lepší provést výraznější úpravy regulovaných cen, než je odkládat na pozdější dobu. Mohl by se tak zmírnit tlak na růst spotřebitelské poptávky, jež by se mohla stát jedním z inflačních faktorů v příštím roce, na který by musela centrální banka reagovat zvýšením úrokových sazeb. Případný pokles tempa růstu spotřebitelské poptávky by mohl pomoci snížit tempo růstu dovozu a tedy i schodku obchodní bilance a běžného účtu.
(David Marek)