Peněžní zásoba měřená agregátem M2 se v říjnu meziročně zvýšila o 6,5% (v září: 6,7%) Tříměsíční klouzavý průměr přírůstku peněžní zásoby, ukazatel preferovaný Evropskou centrální bankou, tak poklesl na 6,9% z předchozích 7,2%. Peněžní agregát M1 se zvýšil o 13,6%. Pro více likvidní formu peněz je obvyklá větší citlivost na fázi hospodářského cyklu. Zatímco v období hospodářského poklesu v letech 1997 a 1998 objem peněz zahrnutých do agregátu M1 (oběživo a netermínované korunové vklady) klesl o 6,4%, resp. 2,6%, v minulém roce (především ve druhé polovině roku) se hospodářská situace změnila a s ní i vývoj agregátu M1, který od června loňského roku vykazuje dvouciferné meziroční přírůstky.
Krátkodobě zrychlil v loňském roce také růst agregátu M2. V letošním roce však jeho růst postupně klesá. Teprve v současnosti lze nazvat měnovou politiku neutrální, neboť růst měnového agregátu M2 (6,9%) zhruba odpovídá součtu růstu cenové hladiny (v říjnu 4,4% meziročně) a hospodářského růstu (za první tři čtvrtletí předpokládáme růst HDP o 2,3%. (Na tomto místě je nutné upozornit na implicitní předpoklad neměnnosti rychlosti oběhu peněz). Vývoj objemu peněz v předchozím období tak můžeme z tohoto pohledu označit za stimulující hospodářský růst.
Hlavním faktorem růstu objemu peněz (M2) byl v posledních dvanácti měsících především přírůstek čistých zahraničních aktiv, jež souvisí s růstem objemu přímých zahraničních investic. Vklady klientů u bank pokračovaly i v říjnu v trendu z předchozích měsíců, když jejich meziroční přírůstek dosáhl 4,8% (nejvyšší hodnota v letošním roce). Za ním stojí výrazné zvýšení netermínovaných vkladů (o 12,4%), na němž se podílí především domácnosti, jež si na netermínované účty u bank uložily v letošním říjnu o 15,6% více prostředků než před rokem. Naopak termínované vklady rostou podstatně nižším tempem (o 2,7%). Rozdíl ve vývoji netermínovaných a termínovaných vkladů odpovídá rostoucí spotřebitelské poptávce. Domácnosti nyní preferují likviditu. K tomu také přispívá nízký úrokový diferenciál mezi běžnými a termínovanými vklady.
Vývoj objemu úvěrů je opět zklamáním. Nedá se však říci, že nečekaným. Objem úvěrů poskytnutých bankami klesl meziročně o 6,8%. V září činila hodnota meziroční změny -3,9%. Na poklesu objemu úvěrů se podílí především snížení korunových úvěrů poskytnutých podnikům, jejichž objem se snížil o 37,3 mld. Kč (4,9%). Ve stejné výši se snížil objem úvěrů v cizí měně poskytnutých podnikům. Naopak korunové úvěry poskytnuté domácnostem se meziročně zvýšily o 7,1% (7,7 mld. Kč), což je další indicií rostoucí spotřebitelské poptávky. Při očištění o kurzové vlivy, odpisy a operace spojené s restrukturalizací a vyčištěním úvěrových portfolií lze říci, že úvěrová emise v podstatě stagnuje.
Je otázkou, zda by při dané konstelaci ve vývoji struktury úvěrové emise měla měnová restrikce žádoucí účinek. Objem podnikových úvěry již beztak klesá a domácnosti by na zvýšení úrokových sazeb v řádu několika desetin nemusely vůbec reagovat.
(David Marek)