Za růstem spotřebitelských cen v říjnu stojí téměř výhradně růst cen potravin, jež se v říjnu zvýšily o 1,1%. Na růstu cen potravin se podílelo především zvýšení cen mlýnských, pekárenských a těstárenských výrobků o 3,8% a pokračování růstu cen masa a masných výrobků. Pekaři tak dostáli avizovaným slibům zvýšit ceny pečiva. Ty se v říjnu zvýšily o 6,3%.
Změny cen u ostatních položek se pohybovaly v řádu několika desetin a v podstatě se vykompenzovaly nárůsty cen v určitých položkách s poklesy v ostatních položkách. Posezónní slevy rekreačních pobytů (ceny zahraničních rekreačních pobytů se snížily o 9%) přispěly k pravidelnému říjnovému poklesu cen ve skupině volný čas. Letošní pokles cen v této skupině činí 0,8%, když loni dosáhl 1% a předloni 0,8%. Poněkud překvapivý je pokles cen ve vzdělání o 0,8%, který částečně kompenzoval předchozí nárůst o 0,8%. Je to vůbec poprvé, kdy došlo k poklesu cen ve vzdělání. Zdá se, že I ceny v této skupině se začínají chovat podle sezónních cyklů. V září si prodejci mohou dovolit zdražit díky začátku školního roku. V říjnu pak došlo ke zpětné korekci cen. Ceny v dopravě se snížily o 0,2%, což reflektuje říjnové snížení cen pohonných hmot o 0,6%, k němuž mohlo dojít díky mírnému poklesu cen ropy na světových trzích v průběhu října. Současný vývoj cen ropy a kurzu koruny k dolaru naznačuje, že pro další pokles cen pohonných hmot však příliš prostoru nezbývá.
Čistá inflace se poprvé od doby uvedení inflačního cílení a existence inflačních cílů dostala do cílového intervalu, jež pro letošní rok činí 3,5% až 5,5%. Předpokládáme, že v listopadu by se mohla meziroční hodnota čisté inflace posunout ještě o něco výše. Na konci roku by se však měla vrátit na dolní mez cílového intervalu, tj. na hodnotu 3,5%. Celková inflace by se na konci roku měla pohybovat na úrovni 4,5%. Zásadní pro další vývoj inflace a postoj centrální banky bude vývoj cen potravin, situace na ropném trhu a rozsah sekundárních dopadů předchozího zvýšení cen nerostných surovin.
Z pohledu měnové politiky se prozatím situace nemění. V následujících měsících se zvýšení sazeb patrně nedočkáme. Nicméně aktuální údaje o čisté inflaci a jádrové inflaci očištěné o sezónní vlivy (v říjnu 0,4%) jsou vyšší, než očekávané, a mohly by přispět k dřívějšímu zvýšení sazeb. Každopádně nyní bude centrální banka sledovat cenový vývoj bedlivěji. Zvýšení sazeb bychom se mohli dočkat někdy v průběhu 2. čtvrtletí příštího roku.
(David Marek)