(následuje úplný text "záznamu z jednání bankovní rady ČNB ze dne 26.10.)
Přítomni: Guvernér doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc., vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA.
Při projednávání současného ekonomického a monetárního vývoje bankovní rada konstatovala, že nové údaje a jejich analýzy zásadněji nemění dosavadní souhrnný pohled na vývoj v ekonomice, který lze i nadále charakterizovat jako oživování v prostředí s relativně nízkou inflací. Ekonomika prochází diskontuitním vývojem na nabídkové straně; externí nákladový šok je sice hlubší a delší než se dříve očekávalo, ale dle předpokladů ČNB pouze dočasný. Reakce měnové politiky na primární nákladový šok by byla kontraproduktivní, naproti tomu je nutné věnovat zvýšenou pozornost všem signálům o jeho sekundárních důsledcích (zejména vývoji mzdových vyjednávání).
Obsáhlá diskuse byla věnována relaci skutečného a potenciálního růstu a souvislosti tohoto vztahu s reakcí měnové politiky. Členové bankovní rady se vesměs klonili k závěru, že skutečné tempo růstu HDP se bude nacházet spíše v horním pásmu intervalů dosavadních prognóz ČNB (letos mezi 1,8-2,8 %, v příštím roce mezi 1,5-3,5%). Nicméně podle dílčích signálů o nabídkové straně ekonomiky toto zrychlení ekonomického růstu nevyvolává inflační rizika. Opětovně bylo konstatováno, že udržení nominálně nízkých, stabilních úrokových sazeb v r. 2000 přispělo k nastartování udržitelného růstu; členové bankovní rady jsou si přitom vědomi, že nastavení dnešních sazeb bylo provedeno v období doznívající recese. Bankovní rada konstatovala, že nedávným posílením měnového kursu došlo k určitému zpřísnění měnových podmínek.
Srpnové výsledky zahraničního obchodu ČR, přetrvávající růst cen energetických surovin a vliv silného dolaru vedly ke zvýšení odhadu letošního deficitu obchodní bilance k úrovni 130 mld. Kč. Přestože naprosto převažující podíl na vysokém deficitu má cenový vývoj, výrazněji se v poslední době začínají prosazovat i důvody věcné, tj. zhoršující se poměr dovozu k vývozu v reálném vyjádření. Negativně zde může působit také očekávané zpomalení růstu evropských ekonomik.
Posílení kursu koruny k euru, k němuž došlo v minulých dnech, bylo výsledkem provedení konkrétní rozsáhlé transakce na devizovém trhu. Bylo však upozorněno na to, že při probíhajícím procesu doprivatizace státních účastí se mohou podobné jednorázové výkyvy opakovat a vést k nastavení nových úrovní kursu. V tomto směru bude ČNB pozorně monitorovat a analyzovat příští vývoj.
Stejně jako při projednávání minulé situační zprávy věnovala bankovní rada zvýšenou pozornost vývoji veřejných financí. Konstatovala, že tempo očekávaného nárůstu strukturálního deficitu o cca 1 p.b./HDP ročně (tj. deficitu očištěného o jeho cyklickou složku a o jednorázové výdaje a příjmy související s transformací) je dlouhodoběji neudržitelné. Velkou důležitost proto bankovní rada přikládá závěrům, které vyplynou z projednání střednědobého fiskálního výhledu ve vládě ČR.
Budoucnost veřejných financí je předznamenána nutností řešit dvě skupiny problémů. První spočívá v revizi struktury rozpočtových výdajů tak, aby jejich vývoj byl vzhledem k příjmům udržitelný; druhá pak v zamezení realizace procyklické fiskální politiky, jež by podporovala vznik nerovnováhy, nadměrnou vnitřní poptávku a růst inflace. V diskusi o těchto problémech členové bankovní rady upozorňovali na nebezpečí recidivy vývoje před rokem 1997, kdy expanzivní a k problémům nerovnováhy inertní fiskální politika významně přispěla k následné měnové krizi. Teorie i praxe dokumentují, že nejvhodnější způsob minimalizace uvedených rizik je v působnosti vlády; při případné absenci ozdravných kroků je však povinností zodpovědné centrální banky přijímat - i když v takové situaci suboptimální - opatření měnová.
Vývoj na finančních trzích, konkrétně ilustrovaný na aktuálních křivkách průběhu implikovaných úrokových sazeb, ukazuje na jistý posun inflačních očekávání trhu. Na druhé straně analýzy a prognózy inflace taková očekávání dostatečně neopravňují. Podle všech dosavadních predikcí ČNB, se bude čistá inflace v závěru roku 2001 pohybovat okolo středu vyhlášeného inflačního cíle (růst o 2-4 %) s tím, že její úroveň v prvním pololetí bude dočasně vyšší. Podstatnou změnu dozná struktura inflace: zatímco v současné době spočívá její těžiště v primárních důsledcích růstu světových cen energetických surovin, v roce 2001 budou čistou inflaci ovlivňovat především důsledky nedávného vývoje v oblasti spotřebitelských i producentských cen.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada jednomyslně neměnit nastavení měnově politických nástrojů a ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB beze změny.