Přítomni: guvernér doc. Ing. J. Tošovský, viceguvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., vrchní ředitel Ing. M. Hrnčíř, DrSc., vrchní ředitel RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA., vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc.
Bankovní rada při hodnocení nově dostupných makroekonomických údajů a při posouzení jejich relevance pro očekávaný vývoj čisté inflace vycházela z analýzy determinant jednotlivých komponent indexu spotřebitelských cen. Bylo zdůrazněno, že dynamika čisté inflace v letošním a příštím roce bude určena v rozdílné míře nákladovými a poptávkovými faktory. Předpoklady o intenzitě působení těchto faktorů v čase mají klíčový význam nejenom pro kvantifikaci inflační prognózy, ale také pro identifikaci některých rizik.
Z důvodu vyššího než očekávaného růstu cen v posledních měsících, především v segmentech pohonných hmot a potravin, došlo ke zvýšení odhadu čisté inflace ke konci letošního roku. Po této korekci míří střed inflační prognózy k dolnímu koridoru inflačního cíle. Vzhledem k tomu, že inflační prognóza předpokládá odeznění inflačního vlivu těchto položek nad rámec minulé inflační prognózy ještě v letošním roce, odhad čisté inflace pro konec roku 2001 zůstává neměnný. Ani současná, ani predikovaná poptávková inflace - určená především mzdovým vývojem - nenaznačuje akceleraci, která by mohla ohrozit splnění inflačního cíle v letošním, nebo příštím roce. Bylo zdůrazněno, že od srpna minulého roku došlo ke stabilizaci korigované inflace bez vlivu růstu cen pohonných hmot, což naznačuje absenci poptávkově inflačních tlaků v tomto období. V této souvislosti zazněl názor, že v případě nedostatečného promítnutí sekundárního vlivu růstu cen pohonných hmot a zvýšených inflačních očekávání do inflační prognózy, může dojít k podcenění inflačního vlivu růstu pohonných hmot a potravin pro příští rok.
Bankovní rada zevrubně analyzovala hlavní faktory vedoucí ke zhoršení salda obchodní bilance v běžných cenách ve druhém čtvrtletí letošního roku. Prohloubení deficitu bylo výrazně ovlivněno vývojem cen ve skupině ropných produktů. V této souvislosti bylo konstatováno, že růst cen v této skupině vysvětluje přibližně 75 % celkového nárůstu deficitu obchodní bilance v běžných cenách. Při posuzování vlivu pohonných hmot na vnější rovnováhu bylo upozorněno na pravděpodobně krátkodobé působení vlivu zhoršení směnných relací na saldo běžného účtu. Bylo zdůrazněno, že v delším horizontu budou rozhodující fundamentální determinanty vývoje zahraničního obchodu, především zahraniční poptávka.Vzhledem k tomu, že pozitivní saldo obchodní bilance ve skupině strojů a dopravních zařízení se ve srovnání s minulým rokem snížilo přibližně na polovinu, byla vyslovena hypotéza, podle které k prohloubení deficitu obchodní bilance také přispěla zvýšená investiční poptávka v oblasti strojů a technologií. Potvrdí-li se tento pozitivní trend, lze v budoucnu očekávat vyšší přínos segmentů domácí poptávky - především fixních investic - k tvorbě přidané hodnoty.
Na trhu práce došlo v červenci ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Toto zvýšení bylo částečně způsobeno sezónností z důvodu nástupu absolventů škol na trh práce, ale došlo i k určitému nárůstu sezónně očištěné míry nezaměstnanosti. V této souvislosti bylo upozorněno na to, že pro hodnocení makroekonomického vlivu trhu práce na ekonomickou aktivitu je vhodnějším ukazatelem vývoj zaměstnanosti, protože míra nezaměstnanosti je ovlivněna celou řadou faktorů (jako např. demografický vývoj). Vývoj zaměstnanosti v oblasti podniků s počtem nad 20 pracovníků vykazuje nadále výrazný pokles a snižování počtu pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu. Výběrové šetření zahrnující i menší podniky poskytuje – i při menší vypovídací schopnosti tohoto ukazatele - poněkud optimističtější pohled. Celkově bylo konstatováno, že v současné fázi ekonomického cyklu stále není generován dostatečný počet pracovních míst tak, aby došlo k zastavení poklesu zaměstnanosti.
Při posuzování očekávaného vývoje poptávkových faktorů bankovní rada konstatovala, že přípravy rozpočtu na rok 2001 naznačují riziko výraznějšího nárůstu strukturálního deficitu hospodaření veřejných rozpočtů a významné čerpání privatizačních příjmů. Proto bylo opětovně zdůrazněno, že posouzení poptávkového vlivu veřejných rozpočtů je nutné provádět na konsolidovaném základě, s přihlédnutím k inkasu příjmů z privatizace i k dotacím transformačním institucím.
Očekávané zvýšení krátkodobých úrokových sazeb Evropskou centrální bankou vedlo k diskusi o citlivosti kursového vývoje na výši úrokového diferenciálu vůči euru. Byl vysloven názor, že i když má měnová politika ECB určitou relevanci pro politiku ČNB, není možné mechanicky reagovat na změny úrokových sazeb v eurozóně, protože dosud nedošlo k úplnější sladěnosti ekonomických cyklů a k dostatečnému sblížení relativních cen ve všech oblastech.
Velký časový prostor byl věnován posouzení rizik potenciálně ovlivňujících inflační prognózu pro letošní a příští rok . V diskusi o možném vývoji cen ropných produktů bylo konstatováno, že jsou realistické dva scénáře očekávaného vývoje, přičemž každý z nich má jiné makroekonomické implikace. Podle prvního scénáře dojde po počáteční akceleraci cenové hladiny ropy k jejímu poklesu, podle druhého scénáře nastane pouze stabilizace cenové hladiny. Oba tyto scénáře mohou z pohledu meziročního růstu dovozních cen výrazně ovlivnit vývoj budoucí čisté inflace. Bylo také upozorněno na to, že s ohledem na vysokou volatilitu cen potravin je obtížné posoudit oprávněnost předpokladu o dočasnosti vyššího než očekávaného inflačního vlivu tohoto segmentu spotřebního koše.
Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB rozhodla jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace ČNB beze změny.
Zapsal: RNDr. Tibor Hlédik, MA, Tým měnových poradců Bankovní rady ČNB
(Zdroj: www.cnb.cz)