PRAHA 14. srpna (ČTK) - Poslanci sněmovního výboru pro
sociální politiku a zdravotnictví si zatím netroufnou odhadnout,
zda ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla obstojí před
sněmovnou s reformou důchodového systému. Jejich názory na
navržený způsob reformy se totiž značně různí. Mezi hlavní změny
penzijního systému patří oddělení důchodového systému od státního
rozpočtu a současné zachování průběžného systému financovánídůchodů.
Velkým kritikem způsobu reformy penzí je poslanec Unie
svobody Václav Krása. "Předložený materiál v žádném případě není
koncepcí důchodové reformy," řekl ČTK. Mimo jiné kritizoval, že
větší část z vybraných daní a dalších příjmů státu půjde právě na
důchody. Naznačil, že průběžný systém financování důchodů se může
ještě několik málo let udržet, ale v konečném důsledku bude
potřebovat obrovské finanční dotace. Krása rovněž podotkl, že
Špidlova reforma vychází z nadhodnoceného odhadu růstu hrubého
domácího produktu (HDP) a tudíž očekávaného vyššího výběru daní.
Unionosté již delší dobu prosazují zavedení povinného
důchodového připojištění. Soudí, že jedině tak lze zabránit
kolapsu penzijního systému. Návrhy ministra Špidly, které by měla
koncem roku začít posuzovat Poslanecká sněmovna, tak podle Krásy
jeho strana zcela jistě nepodpoří. Poslanec ODS Marek Benda již
dříve prohlásil, že ani ODS pro návrhy ministra Špidly hlasovatnebude.
S podporou reformy penzijního systému mohou sociální
demokraté počítat ze strany komunistů. Jaroslav Štrait, který je
stranickým odborníkem na sociální problematiku, ČTK řekl, že
předloženou reformu podpoří. Komunistům však vadí, že Špidla teze
reformy zveřejnil bez ohledu na názor sněmovní komise pro tuto
reformu. "Měl by počkat také na názor ostatních politických
stran, zvláště ODS a Unie svobody," dodal.
Štrait přitom poznamenal, že Špidla příliš zveličuje úlohu
penzijního připojištění. "V ČR zatím není právní jistota, že by
tyto důchodové fondy byly nedotknutelné," soudí.
Koncepce reformy by podle ministra měla odvrátit avizovaný
kolaps důchodového systému, který podle současného ekonomického a
demografického vývoje hrozí kolem roku 2020.