Maloobchodní tržby se v květnu zvýšily ve stálých cenách o překvapivě vysokých 8,4%. Po únorovém zvýšení o 10% je to další nečekaně robustní nárůst maloobchodních tržeb a další potvrzení rychle se oživující domácí poptávky. Rychle rostly tržby v potravinářských prodejnách (o 10,5%) i v supermarketech (o 13,9%). Přes prudký růst cen pohonných hmot se zvýšily reálně tržby v prodeji pohonných hmot o 5% - zdá se tedy, že čeští motoristé vydrží všechno.
Rychle se zvyšovaly tržby i v dopravě a spojích. Nejrychlejší růst byl tradičně v oblasti telekomunikačních služeb, kde se tržby reálně zvýšily o 28% (nominálně o 24,5% - vyšší reálný růst je daný poklesem cen především mobilních telekomunikačních služeb). Vysoké tempo zaznamenávají také dopravní služby (silniční o 20%, železniční o 28%, letecké dokonce o 33%).
Rychlý růst maloobchodních tržeb a tržeb ve službách potvrzuje vysoký optimismus českých domácností, které začaly utrácet již v loňském roce, kdy se maloobchodní tržby zvýšily o 2%, i když nezaměstnanost stoupala a HDP se snížil. Vláda však zvýšila platy zaměstnancům veřejného sektoru, kteří se tak mohli cítit bezpečnější a zvýšit své výdaje. Vzhledem k tomu, že čtvrtina lidí je v ČR zaměstnána státem, jde o výrazný vliv. V letošním roce se nálada dále rychle zlepšuje, především díky neúnavné propagaci vlády, která považuje růst HDP v prvním čtvrtletí roku 2000 za důkaz své úspěšné hospodářské politiky. Pro celý rok 2000 počítáme s růstem maloobchodních tržeb o 5% (za prvních pět měsíců roku se zvýšily o 6,1%).
Střízlivější analýza nabádá k opatrnosti: roste produktivita v české ekonomice skutečně tak rychle, abychom si mohli dovolit rychle zvyšovat spotřebu? Pokud by vyšší spotřeba nebyla podložena růstem produktivity, došlo by k zvyšování dovozů a k postupnému zhoršování obchodní bilance. V našich odhadech počítáme s vyšším deficitem obchodní bilance za rok 2000 ve výši okolo 100 miliard (70 miliard v roce 1999). Takové zvýšení by ještě bylo zvládnutelné, další prudké zvyšování maloobchodních tržeb by však mohlo vést k dalšímu zvýšení zahraniční nerovnováhy.
(Ondřej Schneider)