Poslanecká sněmovna právě schválila novelu zákona o České národní bance v které poslanci ODS a ČSSD prosadili řadu kontroverzních opatření. Nejdůležitější změnou je změna systému jmenování členů bankovní rady. Podle novelizace by prezident musel vybírat z návrhů předložených vládou, čímž vláda získává výraznější kontrolu nad centrální bankou. Centrální banka také bude muset vyhlašovat inflační cíl a měnit režim směnného kurzu až po dohodě s vládou a ne podle své úvahy, což jsou změny s kterými ČNB souhlasila. ČNB se však bránila dalšímu schválenému návrhu a to, že by parlament měl schvalovat rozpočet centrální banky. Poslanecká sněmovna se rozhodla i omezit výšku platů v ČNB, ktereé by se od nynějška měly řídit platy ve veřejném sektoru.
Naštěstí Sněmovna nepřijala některé další návrhy, především poslanců ODS, kteří navrhovali, aby Sněmovna hlasovala o zprávě o měnovém vývoji, aby se centrální banka musela radit s vládou před přijetím měnových rozhodnutí, aby centrální banka nesměla obchodovat s cennými papíry vydanými kýmkoliv jiným než ČNB a aby ČNB nemohla dozorovat dceřiné společnosti bank.
Výsledek hlasování ve Sněmovně je smíšený. Podařilo se sice eliminovat některé absurdní návrhy z dílny ODS, ale podřízení jmenování členů bankovní rady vládě je krokem k omezení nezávislosti centrální banky, zvláště, je-li vláda zmocněna navrhovat všech sedm členů bankovní rady. Stejně tak je omezením nezávislosti ČNB schvalování rozpočtu Sněmovnou, při kterém vznikne jistě řada možností, jak nepohodlným centrálním bankéřům znepřijemnit život. Ve světle zkušeností s IPB je až nepochopitelné, proč někteří poslanci chtěli vyjmout z dozoru ČNB dceřiné společnosti bank.
Důležitá bude i interpretace novely. Například premiér Zeman dnes prohlásil, že podle něj by se ČNB měla s vládou radit před intervencí na trhu s korunou. To je zcela jistě neproveditelný a neakceptovatelný výklad. Za prvé, ministři nemají žadnou kvalifikaci k měnovým záležitostem a za druhé, nutnost konzultace s vládou by vedla k prozrazení záměru ČNB, a tím i k příležitosti pro krátkodobé spekulace proti ČNB.
Zákon nyní musí schválit Senát a podepsat prezident. Vzhledem k tomu, že ODS a ČSSD mají v Senátu většinu, novelizace tam zřejmě projde bez potíží. Rozhodnutí prezidenta nepodepsat zákon by jeho platnost jen odložilo, neboť nesouhlas prezidenta může Sněmovna lehce přehlasovat. Relevantnější je tedy možnost stížnosti k ústavnímu soudu, o které se zmiňovali někteří opoziční poslanci a zástupci ČNB. Možný je i protest z Evropské centrální banky, bude-li cítit, že novelizace zákona činí ČNB méně kompatibilní s ECB. Evropské instituce si však mohou pouze stěžovat, což na naše ústavní činitele většinou velký dojem nečiní.
(Ondřej Schneider)