PRAHA 12. června (ČTK) - Zakladatel harvardských fondů Viktor
Kožený má zájem o koupi Investiční a Poštovní banky bez jakékoliv
dotace státu za symbolickou jednu korunu. "V daném případě, kde
stojíte před rozhodnutím, zda-li dotovat problém, který,
odhaduji, bude větší než 45 miliard Kč, může být komerční řešení
atraktivní alternativou," uvedl Kožený v dopise premiéru Miloši
Zemanovi, který má ČTK k dispozici.
Kožený uvedl, že při transformaci aktiv a pasív banky by
využil svou finanční technologii s eliminací jakéhokoliv dopadu
na finanční systém, minimalizací dopadu na růst HDP a maximálním
uspokojením věřitelů. Takovýto re-engineering by se uskutečnil
pod přímou kontrolou České národní banky, ministerstva financí a
zahraničního auditu, které by schválily předem postup s právem
veta v případě neúspěchu, dodal.
"Jsem názoru, že náš způsob a metoda zajištění hodnot IPB by
mohly více než pokrýt jejich závazky," uzavřel finančník působícína Bahamách.
Způsobů řešení situace IPB je podle informací ČTK několik, a
to od uvalení nucené správy po prodej podílu současného
největšího akcionáře Nomury jinému vlastníkovi, který by do banky
přinesl potřebný kapitál. Jednou z možností je, že se stát
dohodne s Nomurou, která kontroluje 46 procent akcií IPB, a podíl
od ní za symbolickou korunu odkoupí, "bleskově" vyhlásí tendr a
následně prodá novému investorovi.
Klíčovým datem pro další osud banky je 26. červen, den
zveřejnění auditu hospodářských výsledků banky za loňský rok,
který by zřejmě měl potvrdit špatnou situaci banky.
Kožený je stále dlužníkem Harvardského průmyslového holdingu
v likvidaci, který vznikl transformací z harvardských
investičních fondů z kupónové privatizace. Koženého firma Harvard
Capital Management (Worldwide) není schopna vyplatit akcionářům
likvidační zůstatek, ale dluh, který vůči HPH má, plně uznává.
Odklad výplat akcionářům HPH je podle Koženého způsoben
zastavením ázerbájdžánské kupónové privatizace, do níž investoval
značné prostředky. Kožený je též v souvislosti ázerbájdžánskou
privatizací obviněn z investičního podvodu za 450 miliónů dolarů,
takže z rozhodnutí Amerického federálního soudu nesmí prodat
drahou vilu v Aspenu ani její zařízení a umělecké předměty.