Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Škromach: Sociální systém je třeba transformovat za účelem větší motivace k hledání zaměstnání (opak.)

Škromach: Sociální systém je třeba transformovat za účelem větší motivace k hledání zaměstnání (opak.)

11.5.2004 15:14
Autor: 

Ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach poskytl exkluzivní rozhovor serveru Patria.cz. Je současná reforma veřejných rozpočtů dostatečná? Jak to vypadá se 13. a 14. platy státních zaměstnanců? Jak dlouhodobě stabilizovat penzijní systém? Budeme si povinně spořit na důchody? Motivuje český sociální systém k práci? Otázky na pana Škromacha jsou zaměřeny na reformu veřejných financí a penzijního systému, efektivitu sociálního systému a politiku zaměstnanosti.

Patria Online: Domníváte se, že dosud načrtnutá reforma veřejných rozpočtů je dostatečná? Nebylo v možnostech vládní koalice usilovat o výraznější pokles schodku veřejných rozpočtů?

Zdeněk Škromach: Samozřejmě je možné uvažovat o čemkoliv, i o tom, že by mohl být nižší schodek. Každá mince má ale dvě strany, a v tomto případě tomu není jinak. Tou první je výdajová stránka a tou druhou příjmová stránka rozpočtu. Určitě bych si dokázal představit, že by bylo možné, za předpokladu zvýšení příjmu státního rozpočtu, tento schodek ještě výrazně snížit. Výraznější restrikce na straně výdajů by už ale mohly mít výrazný dopad do podoby sociální společnosti. A to by mohlo znamenat i poměrně silné sociální střety a problémy v mnoha oblastech veřejných rozpočtů.

Patria Online: Horkým bramborem se staly třinácté a čtrnácté mzdy státních zaměstnanců. Váš kolega, ministr financí Bohuslav Sobotka zaujal neústupný postoj. Už víte, kde nalézt chybějící miliardy? Nepovedou tyto třinácté a čtrnácté platy k prohloubení schodku státního rozpočtu nad jeho rámec? Zůstanou třinácté a čtrnácté platy i v příštích letech?

Zdeněk Škromach: Další platy jsou součástí ročního platu zaměstnanců v rozpočtové a příspěvkové sféře. Nejedná se tedy o odměny nebo něco podobného, jak je často lidí vnímají. Institut odměn jako takových ve mzdovém systému samozřejmě existuje a tudíž jej není možné slučovat s institutem dalších platů.
Pokud jde o vyplacení dalších platů letos na podzim - myslím si, že se určitě dohodneme.
Pokud jde o zrušení či zachování dalších platů jako takových v příštích letech – v současné době jsou v připomínkovém řízení novely asi devíti zákonů, kterými se tyto další platy ruší. Podle novely by se další platy měly přepočítat do základních, tedy 12 platů. Jsem přesvědčen o tom, že takový postup je tím nejrozumnějším řešením. A to řešením dlouhodobým. Navíc bude samozřejmě možné najít způsob jeho profinancování. Na druhé straně je třeba vzít do úvahy, že v příštím roce by měly vstoupit v účinnost dva služební zákony, jednak pro státní zaměstnance a jednak pro policii a hasiče. A to samozřejmě znamená další mimořádné nároky na finance. Samozřejmě musíme vycházet ze situace, že tyto zákony schválil Parlament a že platí. Pak nezbývá nic jiného, než najít vhodný způsob profinancování. Druhou možností by bylo tyto zákony změnit na základ politického rozhodnutí, tedy v případě, že by nebyl dostatek financí.

Patria Online: Tématem několika posledních měsíců a let jsou důchody. Platí ještě záměr vlády zavést NDC systém? Postačí tato úprava k dlouhodobé finanční stabilizaci penzijního systému?

Zdeněk Škromach: To by bylo na celou přednášku. Představa vlády o důchodové reformě je jasná. Systém dávek nikoliv dávkově, ale příspěvkově definovaných nároků z důchodového systému se zdá jako dlouhodoběji ufinancovatelný. Z hlediska politického rozhodnutí je ovšem třeba najít poměrně širokou shodu i s opozicí. Chtěl bych pouze zdůraznit, že nový systém se netýká stávajících důchodců a lidí, kteří v nejbližší době do důchodu odejdou. Pro ně bude nadále platit stávající systém a jejich důchody budou profinancovávány až do doby jejich dožití.
Systém NDC je, jak říká ministr financí, šancí pro mladé, protože se bude týkat hlavně lidí, kterým je dneska třicet a méně let. Tito lidé se budou muset připravit na dobu, kdy budou odcházet do důchodu a musí vědět za jakých podmínek to bude. Tak, aby si mohli najít případně další možné zdroje profinancování.
Opatření v důchodové oblasti, která přijala vláda a Parlament v loňském roce, stabilizují systém minimálně na 7 - 10 let v příjmové a výdajové stránce, avšak tato doba musí být využita co možná nejdříve na zásadní rozhodnutí, politické rozhodnutí o důchodové reformě a změně tohoto systému.

Patria Online: Uvažuje se také o variantě s povinným soukromým spořením na penzi? Pokud ano, bude nutné získat zdroje v řádu desítek miliard, možná stovek miliard, pro nákladný počátek reformy. Odkud by mohla vláda tyto prostředky získat?

Zdeněk Škromach: O tom, že by měl být základní systém důchodového pojištění tvořen povinným soukromým spořením na penzi neuvažujeme. Musím říct, že ani v rámci politických jednání, v rámci Parlamentu žádná z politických stran neprosazuje tento systém. Důvodem je, že doba, kdy bylo možné získat zdroje nikoliv desítek, ale stovek mld. korun je nenávratně pryč a majetek, který byl zprivatizován, tyto výnosy nepřinesl do pokladny státu a když něco přinesl, tak tyto prostředky rychle odplynuly někam jinam. Zkrátka a dobře, neexistuje mimořádný fond například z privatizace, který bylo možné založit již počátkem 90. let, který ale bohužel nikdy nevznikl. Na rozdíl od některých zemí, které privatizace využily a mají zdroje pro financování přechodného období.
Proto také navrhujeme jiný systém, který vyžaduje finanční prostředky na přechodné období. Nicméně si dovedu představit soukromé spoření v oblasti připojištění, nikoliv ovšem povinné, ale s výrazným příspěvkem státu. Ať už formou daňových úlev nebo přímým příspěvkem. A zároveň v kombinaci s možnými výraznými prvky zaměstnaneckého připojištění. Takový systém by vlastně umožňoval odstranit nespravedlnosti, které vznikly zrušením důchodových kategorií a nenalezením nebo nenahrazením této možnosti kompenzace jiným způsobem pro lidi, kteří jsou zdravotně vyčerpáni, ať už duševně nebo fyzicky svou prací a v podstatě by mohli odejít dříve do důchodu za výrazné kompenzace právě z tohoto připojištění.

Patria Online: Často se ozývá, i z pera mezinárodních organizací, kritika, že český sociální systém je nákladný a nemotivuje k práci. Některá restriktivní opatření obsahuje čerstvě schválený zákon o zaměstnanosti. Týká se ovšem pouze dávek v nezaměstnanosti. Uvažuje se o „řezu“ také u ostatních sociálních transferů?

Zdeněk Škromach: Je docela zajímavé sledovat různá stanoviska. Když porovnáme náš sociální systém se systémy fungujícími v tzv. starých, původních zemích EU, které jsou výrazně sociálně štědřejší než český systém, je nakonec vidět určitý rozdíl. Například v nezaměstnanosti v bývalých východoněmeckých zemích, kam byl transferován poměrně velký objem finančních prostředků, ať už na aktivní politiku zaměstnanosti, nebo na podporu rozvoje podnikání. Přesto se nepodařilo nezaměstnanost v této oblasti změnit. Je výrazně vyšší než v ČR. Téměř dvojnásobně vyšší. Zároveň je potřeba říct, že náš systém je nutné transformovat, ale nikoliv za účelem úspory, ale větší motivace. Jednak k hledání zaměstnání, tzn. pod heslem, aby se práce vyplatila, a zároveň, aby tento systém byl spravedlivější k těm, kteří jej skutečně potřebují, a aby bylo možné na nejvyšší míru omezit možnosti zneužití tohoto systému. Samozřejmě přiměřeně k výdajům, které jsou spojeny s případnou kontrolní činností. Proto tento systém ještě projde dalšími změnami, ale spíše v kvalitativní oblasti, než kvantitativní, protože celkově výdaje do oblasti např. sociálních dávek apod. zdaleka nestoupají tak rychle, jak je to někdy prezentováno.

Patria Online: Vraťme se ještě k zákonu o zaměstnanosti. Podle něj by si uchazeči o zaměstnání registrovaní na úřadu práce měli mít možnost vydělávat až polovinu minimální mzdy, aniž by přišli o podporu v nezaměstnanosti. Neobáváte se toho, že tak dojde pouze k částečné legalizaci „práce načerno“, aniž by to vedlo ke zvýšení skutečné snahy o nalezení zaměstnání?

Zdeněk Škromach: Je možné o tomto opatření diskutovat z různých pohledů. Diskuse byla vedena poměrně dlouho při přípravě zákona i posléze při jeho parlamentním projednávání. Je potřeba říct, že jsou země, kde toto opatření poměrně dobře funguje. Důležitý je také fakt, že pokud lidé chtějí načerno pracovat, tak vždycky si nějakou cestu najdou. Zavedením tohoto opatření máme možnost jak tento tzv. černý trh práce dostat pod určitou kontrolu. A to platí i pro možnost přivýdělku při pobírání podpory v nezaměstnanosti. Předpokladem samozřejmě je, že dotyčný tuto skutečnost musí nahlásit na úřadu práce. Případy, kdy budou mít uchazeči o zaměstnání příležitostnou práci a vydělají si nějakou korunu navíc, tak budou moci úřady práce lépe kontrolovat a navíc to umožní i určitým způsobem eliminovat stávající způsob nelegálního zaměstnávání. Toto opatření musí být provázeno výrazněji aktivnějším přístupem kontrolních odborů ÚP k otázce navyšování, nebo k otázce kontroly a případných sankcí za porušování práce načerno. Ať už vůči uchazeči o zaměstnání, který by měl být automaticky vyřazen z evidence na ÚP, což má své dopady v oblasti sociálních dávek a tak i v podobě sankcí vůči zaměstnavateli, který tento systém takto využívá.

Patria Online: Nelogicky vypadá podmínka, kterou musí splnit absolventi škol k získání podpory v nezaměstnanosti. Nově i oni musí mít v posledních třech letech odpracováno alespoň 12 měsíců. Pokud bychom jim sebrali celé letní prázdniny, což samo o sobě zní dost nesociálně, mohou v posledních třech letech odpracovat maximálně 6 měsíců. Mladý člověk se tak dostává do pasti: buď studuje řádně, což by v případě denního studia mělo vylučovat možnost pracovat během školního roku (pokud nikoli, je na místě se zamyslet nad kvalitou výuky), a po ukončení školy bude hledat zaměstnání bez podpory v nezaměstnanosti, nebo musí pracovat i v průběhu studia, což může vést k tomu, že bude studovat déle nebo méně kvalitně. Novela zákona o zaměstnanosti tak vede k penalizaci poctivých studentů. Jak z této pasti ven?

Zdeněk Škromach: Myslím, že tak, jak je otázka položena, tak to nelze přesně takto specifikovat. Zavedení stejných podmínek pro nárok na získání podpory v nezaměstnanosti je pouze směrem, kterým dneska už jdou všechny evropské země. Není v Evropě země, kde by automaticky byl nárok na podporu v nezaměstnanosti pro absolventy. Naopak tyto prostředky, které bychom ušetřili, chceme použít pro aktivní zapojení absolventů na absolventská místa nebo absolventské praxe. Tak, aby mladý člověk, který skončí školu, měl možnost získat praxi, a tím pádem i lepší možnost uplatnění na trhu práce. Čili, v žádném případě není podmínkou, že těchto 12 měsíců musí odpracovat v době studia. Naopak je možné k tomu využít dobu po studiu. Snahou je vytvořit určitý motivační systém k tomu, aby mladí lidé byli ochotní práci vzít a v podstatě tak získávali základní návyky. Tedy že ráno musí vstát, že mají nějakou povinnost, že musí do práce. V zahraničí existují případy, kdy celé generace nepracovaly, což má negativní vliv na děti. Považují to za normální. Chceme tomu zabránit. Protože to není dobrý směr. Předpokládám, že každý kdo studuje nějaký obor, chce v něm také najít uplatnění. A neplánuje registraci na úřadu práce. Myslím si, že i toto je určité vytváření tlaku na řekněme správnou volbu svého budoucího povolání, čili tomu přizpůsobené i kvalifikace nebo studijnímu oboru, protože nesoulad mezi nabídkou mezi absolventy a poptávkou na trhu práce je v této době poměrně výrazný. Myslím si, že je třeba vytvořit i tímto způsobem tlak na to, aby jednak studenti, ale i jejich rodiče zvažovali jaký obor jejich potomek vystuduje. Takže toto opatření má v zásadě motivační charakter. Samozřejmě pokud bude chtít student využít možnosti pracovat během studia, není to nic neobvyklého ani v zahraničí, tak samozřejmě bude mít určitý náskok před těmi ostatními.

Patria Online děkuje i za čtenáře stránek www.patria.cz ministrovi práce a sociálních věcí panu Zdeňkovi Škromachovi za rozhovor.

Na adresu info@patria.cz nám můžete zasílat náměty na další rozhovory. Ke konkrétnímu návrhu osobností můžete připojit také své dotazy na ně.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data