Velké země prosazují zavedení funkce prezidenta Evropské unie (prezident Rady EU), kterým by bylo nahrazeno stávající půlroční rotační předsednictví členských zemí v orgánech unie. Proti tomu se však postavilo 21 více méně menších zemí v rámci evropského Konventu o budoucnosti Unie (stávající i kandidátské země), které připravují vlastní verzi Ústavy EU, na které Konvent pracuje, píší dnešní HN.
Předseda Konventu, bývalý francouzský prezident Giscard d'Estaign, údajně hodlá reformovat instituce Unie podle přání velkých zemí. Funkci prezidenta Rady EU podporuje Francie, Velká Británie a Španělsko, Německo a Itálie začínají tuto myšlenku opouštět. Menší státy by rády zachovaly půlroční rotaci na postech EU, neboť ta údajně zdůrazňuje jejich rovnoprávnost.
D'Estaign také navrhuje odebrat členským státům právo veta ve společné zahraniční politice a zřízení jednotného ministra zahraničních věcí EU. Český vládní zástupce v Konventu Jan Kohout pro HN řekl, že d'Estaign nerespektuje ve svých návrzích ústavy většinové mínění. Ten kritiku odmítá s tím, že například proti prezidentu Rady EU je sice hodně států, ale počet jejich obyvatel dosahuje jen dvou pětin rozšířené Unie.
Návrhy reformy institucí EU, včetně zamýšleného prezidenta Rady EU, vedou podle politologů k centralizaci moci. Ekonomická unie by se tak přiblížila o další krůček k unii politické. Konvent má předložit návrh nové ústavy na summitu EU 20. června v Soluni. O nových pasážích budoucí Ústavy EU se bude jednat 15. A 16. května.
(zdroj: HN)