Tento čtvrtek se uskuteční pravidelné jednání bankovní rady ČNB o měnové politice. Vzhledem k projednávání "velké" situační zprávy a nových makroekonomických prognóz představuje následující jednání výrazně vyšší pravděpodobnost změny úrokových sazeb než tomu bylo na srpnovém a zářijovém zasedání.
Pozornost se soustředí především na to, zda bankovní rada rozhodne o snížení úrokových sazeb, resp. o kolik sazby klesnou. K analýze situace a nejpravděpodobnějšímu výsledku lze využít několika přístupů. Vždy je ovšem třeba mít na paměti, že jde o odhad kroků ČNB a nikoli odhad optimálních úrokových sazeb.
Nejjednodušším způsobem je sledovat názory členů bankovní rady. Jak nepsané zvyklosti kážou, krátce před jednáním o měnové politice se členové bankovní rady k tomuto tématu nevyjadřují. V předchozích týdnech se ovšem předháněli v tom, aby nás ujistili, že prostor ke snížení úrokových sazeb stále existuje. Díky tomu je dnes v úrokových sazbách na peněžním trhu již započítáno snížení úrokových sazeb o 25 až 50 bazických bodů.
Poněkud více sofistikovaným způsobem je zasazení aktuálních a očekávaných hodnot ekonomických indikátorů do modelu popisujícího měnovou politiku prováděnou ČNB. Klíčovými prvky takové analýzy je porovnání očekávané inflační mezery (rozdílu mezi inflací a inflačním cílem) a mezery výstupu (rozdílu mezi aktuální a potenciální produkcí ekonomiky) s reálnými úrokovými sazbami a reálným směnným kurzem. Je tedy zřejmé, jak důležité budou hodnoty nových makroekonomických prognóz ČNB. Vzhledem k revizím hospodářského růstu v EU a Německu směrem dolů, je nyní více pravděpodobné, že se naplní předchozí pesimistické odhady ČNB, co se týče růstu české ekonomiky v příštím roce. Důležité je, že prognóza ČNB bude pravděpodobně i nadále počítat s udržením záporné produkční mezery. Z ostatních inflačních faktorů je důležitý protiinflační vliv apreciace kurzu a pokles cen nerostných paliv na světových trzích. Ač by primární dopady výkyvů kurzu a cen surovin neměla brát ČNB v potaz, zůstávají ve hře jejich nepřímé dopady. Inflace by tak měla po většinu příštího roku setrvat pod spodní hranicí inflačního cíle. V závěru příštího roku a na začátku roku 2004 by se mohla pohybovat ve spodní polovině inflačního cíle. Tato konstelace umožňuje mírné uvolnění měnových podmínek. K tomu ovšem již došlo. Kurz koruny se vrátil těsně pod úroveň 31,0 CZK/EUR a 31,50 CZK/USD. Meziroční apreciace nominálního efektivního kurzu se zmírnila ze 17% v červenci na 11% v říjnu. Jenže nebýt ČNB, byl by kurz koruny asi úplně jinde. Zastavení apreciačních tendencí je do značné míry výsledek strategie ČNB na devizovém trhu, kde o její nepřímé leč aktivní účasti svědčí údaje o devizových rezervách ČNB. Pokud by ČNB nechtěla v této strategii pokračovat, bylo by žádoucí uvolnit měnové podmínky jiným způsobem, tj. snížením úrokových sazeb. K tomu ovšem již částečně došlo, neboť reálné úrokové sazby se mírně snížily, díky stabilním inflačním očekáváním a předpokládanému snížení úrokových sazeb ČNB. Teď tedy pouze zbývá, aby ČNB tato očekávání naplnila. Podle našeho odhadu by mohla ve čtvrtek bankovní rada ubrat ze svých současných úrokových sazeb 25 bazických bodů.
David Marek