Poslední týdny byly na eurodolarovém trhu ve znamení příchodu fyzického eura. Zavádění společné měny již od prvních minut probíhalo mimořádně úspěšně a euro z toho také začalo těžit. Zdálo se, že se konečně začíná měnit sentiment na trhu a že by to mohl být začátek směřování k paritě s dolarem. Optimismus zchladily události v Itálii.
Právě v Itálii bylo zavádění eura velmi laxní a především rezignoval ministr zahraničí, který patřil v euroskeptické pravicové vládě k zastáncům eura. Události v Itálii tak znovu připomenuly jednu z největších slabin společné měny oproti dolaru, a to možná rizika pramenící z politického vývoje. Evropa není zdaleka tak politicky homogenní jako jsou Spojené státy. Itálie dokonce zastínila slova čínského ministra financí, že doporučí zvýšení devizových rezerv v euru.
Ekonomické zprávy přicházejí z obou oblastí smíšené, i když se množí signály o oživení obou ekonomik- americké i eurozóny. Překvapivě vysoké zlepšení nastalo u indexu ISM, což je bývalý NAPM, který v prosinci vzrostl z 44,5 na 48,2 bodu. Prudký vzestup potvrdil trend z předchozího měsíce, kdy se index odpoutal z říjnového desetiletého minima 39,8 bodu. Nezaměstnanost si sice zvýšila, ale pracovní trh se začíná stabilizovat.
Z eurozóny přišla zpráva o růstu spotřebitelské nálady v prosinci. I když index vzrostl jen mírně z 98,6 na 98,8, jde o první růst za poslední rok. Výrobní ceny klesly o 1,3%, tento vývoj však byl ovlivněn především cenami energie. Spotřebitelské ceny v prosinci se dostaly na 2,0%, tedy se konečně dotkly inflačního stropu ECB.
Na druhé straně dochází ke zmírnění optimismu v Německu. Listopadové zakázky sice vzrostly o 0,9%, což předčilo očekávání trhu, ale až další měsíce ukáží, zda se jedná o změnu trendu. Odhady ekonomického růstu se na letošní rok snižují. Německá vláda zřejmě sníží odhad růstu ekonomiky na letošek z 1,25 na 0,75%. Předtím již ekonomický institut HWWA změnil svoji prognózu z 1,3 na 0,7%. Vypadá to, že Německo ani letos nebude tahounem eurozóny.
(ČSOB, Trhy a komodity)