(Následuje úplné znění tiskové zprávy)
Ministerstvo financí oznamuje, že rozhodčí tribunál, který byl jmenován, aby rozhodl o žalobě vznesené Ronaldem Lauderem proti České republice, vydal včera, tj. 3. září 2001, v této věci rozhodnutí. Tribunál jednomyslně zamítl všechny nároky na náhradu škody, které byly proti České republice uplatněny.
Rozhodčí tribunál shledal, že Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) v době po vydání licence společnosti CET 21 neučinila nic, co by porušovalo Dohodu o ochraně investic uzavřenou mezi Českou republikou a Spojenými státy. Tvrzení vznesená vůči RRTV byla rozhodci zamítnuta jako neurčitá a neopodstatněná. Ve věci hlavního bodu žaloby, podle nějž RRTV jednala svévolným a diskriminujícím způsobem, když v roce 1996 zahájila proti ČNTS správní řízení, má rozhodčí tribunál za to, že existuje dostatek důkazů o tom, že si RRTV myslela nebo mohla myslet, že ČNTS porušuje zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Jako správní orgán v oblasti rozhlasového a televizního vysílání byla RRTV povinna zajistit dodržování zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a podle názoru rozhodčího tribunálu se RRTV v ničem, co učinila nebo neučinila, od této povinnosti neodchýlila.
Rozhodčí tribunál shledal, že Česká republika v žádném případě není odpovědná za ztráty pana Laudera. Naopak, pan Lauder a jeho společnosti souhlasili s kroky RRTV a stěžovali si teprve poté, co CET 21 v srpnu roku 1999 ukončila svůj smluvní vztah s ČNTS.
Rozhodci shledali, že když byla v lednu roku 1993 udělena původní licence společnosti CET 21, změnila Česká republika svůj postoj tak, že společnost pana Laudera nezískala majetkový podíl na společnosti, která přímo získala licenci. Namísto toho se podílela na ČNTS jako společném podniku s CET 21. I když tribunál tuto změnu postoje pokládá za porušení Dohody o ochraně investic, pan Lauder nevznesl v této věci žádnou stížnost. Rozhodci shledali, že „neexistuje jediný důkaz o tom, že by [pan Lauder] proti tomuto opatření protestoval nebo proti němu dokonce bojoval.“ Navíc z něj nevyplývala žádná škoda.
Česko-americký rozhodčí tribunál dále rozhodl, že měl v této věci pravomoc a nařídil, aby každá strana zaplatila jednu polovinu poplatků a výdajů rozhodčího tribunálu.
Česká republika výrok rozhodčího tribunálu vítá, stejně jako potvrzení postoje, který RRTV a ostatní úřady České republiky důsledně zaujímaly od doby, co pan Lauder toto politováníhodné řízení zahájil. RTTV bude i nadále uplatňovat a prosazovat zákon o rozhlasovém a televizním vysílání.