Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla snížit klíčovou dvoutýdenní repo sazbu na 5,0% z 5,25%, diskontní sazbu na 4,0% z 5,0% a lombardní sazbu na 6,0% ze 7,5%.
Snížení diskontní a lombardní sazby není tak překvapivé, ale snížením repo sazby ČNB mnohé překvapila. Snížení o 0,25% je spíše testem reakce úvěrové emise na změnu úrokových sazeb. Vzhledem k dosavadní velmi nízké citlivosti objemu úvěrů na změnu úrokových sazeb nepředpokládám výrazný dopad na vývoj ekonomiky a vývoj inflace.
Jedním z hlavních motivů centrální banky byla také obava z opětovného podstřelení inflačního cíle. Čistá inflace ve všech třech dosavadních případech skončila pod dolní hranicí cílového intervalu. Inflační prognózy ČNB nedávno výrazně snížila a ty se tak přiblížily dolnímu konci cílového intervalu. Snaha neopakovat nestrefování inflačního cíle je důležitým motivem centrálních bankéřů. Některé centrální banky považují podstřelení inflačního cíle za stejně škodlivé jako přestřelení. Navíc neustálým nedosahováním inflačního cíle trpí kredibilita centrální banky.
Pokud by se inflační faktory, mezi které patří vývoj spotřebitelské poptávky, měnová zásoba či vývoj na trhu práce, vyvíjely nadále příznivě, z hlediska vlivu na inflaci, nemusí být dnešní snížení posledním. Jistou bariéru vytváří existující střednědobá a dlouhodobá rizika. Narůstající schodek veřejných financí a možnost prohloubení schodku obchodní bilance a běžného účtu limitují další podporu hospodářského růstu snižováním úrokových sazeb centrální bankou.
Dnešní snížení úrokových sazeb by mělo zmírnit kritický pohled vlády na ČNB a její vedení, což by mělo prospět zlepšení vzájemné spolupráce a koordinace měnové a fiskální politiky.
(David Marek)